Vesmír není tichý. Vědci zaslechli zvuk černé díry

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila na svém twitterovém profilu zvukový klip, který představuje skutečné zvukové vlny vycházející z obrovské černé díry v centru kupy galaxií Perseus.

Experti zvuk upravili tak, aby ho mohly slyšet i lidské uši, předtím byl na frekvencích, které člověk není schopen přirozeně zaznamenat. NASA poznamenala, že tento záznam velmi dobře vyvrací rozšířenou představu, že se ve vesmíru nešíří zvuk.

„Mylná představa, že ve vesmíru není žádný zvuk, vznikla proto, že většina vesmíru je vakuum, které neposkytuje zvukovým vlnám žádnou možnost šíření,“ uvedla NASA na Twitteru. „Kupa galaxií má ale tolik plynu, že jsme zachytili skutečný zvuk. Zde je zesílený a smíchaný s dalšími daty, abyste mohli slyšet, jak zní černá díra!“

  • Kupa galaxií je skupina několika stovek až tisíců galaxií. Tyto útvary se také nazývají hnízdo galaxií.

Zvuk samotný je těžko popsatelný, každému připomíná něco jiného – uživatelé Twitteru se proto uchýlili k takzvané pareidolii, tedy tyto nedostatečné podněty doplňovali o vlastní zážitky, které vycházejí z jejich kulturního nebo náboženského zázemí. 

Například indickým čtenářům tento zvuk zněl jako „Óm“, tedy prvotní zvuk hinduistického kosmu. Naopak ti američtí ho přirovnávali nejčastěji k populkurním odkazům na hororové filmy jako Horizont událostí nebo Silent Hill. A někteří lidé v něm dokonce rozeznávali zdánlivé stopy harmonie nebo melodie a naznačovali jeho podobnost s hudbou kapely Pink Floyd nebo zpěvačky Björk. Nejčastěji ale lidé naráželi na univerzální vysvětlení, kdy jim černá díra připomínala zvuky spojené se zažíváním.

Kosmický šepot i zpěv

Ve skutečnosti zvuk pochází z observatoře Chandra – rentgenového dalekohledu, který už 23 let pracuje na oběžné dráze Země. NASA ho pořídila v květnu tohoto roku. Byl tak tichý, že by nezachytilo ani to nejcitlivější ucho na Zemi – experti z NASA ho museli zesílit přibližně kvadrilionkrát, aby byl vůbec slyšitelný.

Poprvé si astrofyzici všimli, že Perseus vzdálený asi 200 milionů světelných let vydává zvuky, už roku 2003. Není to poprvé, co NASA zvuk černé díry zachytila – už v minulosti se jí to podařilo například s černou dírou v srdci Mléčné dráhy. Observatoř Chandra má podobných nahrávek dalších kosmických objektů více, všechny se dají přehrát na této stránce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...