Velryby se po několika dekádách vracejí do polárních oblastí, zjistili vědci

Do polárních oblastí se po letech opět začaly vracet některé druhy velryb. Nedávná studie například poukázala na rostoucí populaci plejtváků obrovských ve vodách kolem subantarktického ostrova Jižní Georgie.

Za pouhých osmdesát let dvacátého století ulovili velrybáři více než dva miliony velryb. Lovci tak dostali mnoho druhů kytovců na pokraj vyhynutí, a to dokonce i ve vzdálených vodách kolem severního a jižního pólu.

Téměř čtyřicet let poté, co Mezinárodní velrybářská komise (IWC) přijala moratorium na komerční lov velryb, se však některé druhy těchto mořských savců začaly opět zotavovat. 

Podle nedávné studie se vzpamatovává například populace plejtváků obrovských (modrých velryb) v oblasti kolem Jižní Georgie. Za posledních devět let tam vědci objevili 41 nových jedinců. Vody, které ostrov omývají, jsou bohaté na kril, jejž velryby jedí. Vědci proto věří, že jejich návrat ohlašuje „znovuobjevení“ této oceánské oblasti novými generacemi velryb. 

Podobné známky zotavení byly nedávno zdokumentovány i na západě Antarktického poloostrova u keporkaků. Na severu se zase například rozrůstá populace velryby grónské.  

Nové hrozby

Vzhledem k tomu, že velrybářský průmysl je ve velké míře minulostí, představují vody v polárních oblastech jedno z nejlepších míst pro oceánské obry. Jejich stanoviště totiž zůstávají stále relativně nedotčená a zatím obsahují poměrně stabilní zásoby potravy. Návrat se však netýká všech druhů dříve lovených velryb, a to i přes dlouhodobé snahy ochranářů.

Podle odborníků ovšem budou v příštích desetiletích velryby kolem obou pólů čelit několika novým hrozbám. Kromě oteplování vod se jedná například o znečištění. Ubývající led a teplejší léta navíc činí tyto oblasti a jejich zdroje pro člověka přístupnějšími.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...