Vegetariánkám častěji hrozí zlomenina kyčle. Vědci se snaží zjistit příčinu

Studie provedená na více než šestadvaceti tisících ženách ve středním věku odhalila, že vegetariánkám hrozí zlomenina kyčelního kloubu o třiatřicet procent víc než pravidelným konzumentkám masa.

Britský odborný časopis BMC Medicine vydal studii, která prozkoumala riziko zlomeniny kyčle u příležitostných konzumentů masa, pescatariánů (lidí, kteří jedí ryby, ale ne maso) a vegetariánů – v porovnání s pravidelnými konzumenty masa.

Vědci měli data o 26 318 ženách žijících ve Velké Británii. Sledovali je během dvaceti let a za tu dobu jich 822 utrpělo zlomeninu kyčle, jde o něco málo přes tři procenta. Když autoři studie zkoumali vliv nejrůznějších faktorů, byli vegetariáni jedinou skupinou definovanou svou stravou, která měla zvýšené riziko zlomeniny kyčle. A toto riziko u ní bylo poměrně výrazně vyšší.

Publikovaná studie je jednou z mála, které porovnávají riziko zlomeniny kyčle u vegetariánů a „masožravců“, kde byl výskyt zlomeniny kyčle potvrzen z nemocničních záznamů. Vědci zdůrazňují, že pro hlubší pochopení příčin tohoto jevu je zapotřebí dalšího výzkumu přesných příčin, proč bylo právě u úplných vegetariánů vyšší riziko.

Nahrávám video

Vegetariánská strava může být zdravá i nezdravá

Hlavní autor studie James Webster, doktorand ze School of Food Science and Nutrition v Leedsu, uvedl: „Naše studie se věnuje obavám, kterých se týkají rizika zlomeniny kyčle u žen, které se stravují vegetariánsky. Není to ale varování, aby se lidé vzdali vegetariánské stravy. Stejně jako u každé diety je důležité pochopit osobní okolnosti a to, jaké živiny jsou potřebné pro vyvážený zdravý životní styl.“

Vegetariánská strava se může u jednotlivých lidí značně lišit; může být zdravá nebo nezdravá, úplně stejně jako u potravy, která zahrnuje živočišné produkty. „Je ale znepokojující, že vegetariánská strava často obsahuje nižší příjem živin, které souvisejí se zdravím kostí a svalů. Tyto typy živin se obecně častěji vyskytují v mase a jiných živočišných produktech než v rostlinách,“ vysvětluje vědec.

Nízký příjem těchto živin podle něj může vést k nižší hustotě kostních minerálů a svalové hmoty, což potom může způsobit větší náchylnost k riziku zlomenin kyčle. „Proto je obzvláště důležité, aby další výzkum lépe porozuměl faktorům, které způsobují zvýšené riziko u vegetariánů, ať už se jedná o nedostatek konkrétních živin, nebo o regulaci hmotnosti. Abychom mohli lidem pomoci se zdravě rozhodovat,“ dodává vědec.

Rostlinná strava je stále oblíbenější

Bezmasá strava se v poslední době stává stále oblíbenější, v evropských zemích se mezi vegetariány řadí v průměru kolem pěti až deseti procent lidí. Řada předchozích výzkumů ukázala, že tato potrava může snižovat rizika několika chronických onemocnění, včetně cukrovky, srdečních chorob a rakoviny.

Současně se stále více volá po omezování jídelníčku založeného na mase – kvůli klimatickým a ekologickým dopadům intenzivního chovu hospodářských zvířat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...