Vědecké ocenění Česká hlava získal spintronik Tomáš Jungwirth

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava získal letos fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Ocenění mu bylo uděleno za jeho celoživotní přínos vědeckému výzkumu a úspěchy v oboru spintroniky.

Tomáš Jungwirth je světovým odborníkem na spintroniku, což je obor propojující fyziku, elektroniku a vlastnosti elektronového spinu. Díky jeho práci se Česká republika stala jedním z hlavních center tohoto vědeckého směru. Svůj význam má pro moderní datové technologie, jako jsou paměťová zařízení a procesory.

V posledních letech se Jungwirth soustředil na výzkum antiferomagnetické spintroniky a objevil dosud neznámou třídu magnetů nazvanou altermagnety. Tento objev vzbudil značnou pozornost a otevřel nové možnosti ve vývoji informačních technologií.

Další ocenění

Mezi další oceněné patří Jan Dobeš z Univerzity Karlovy, jehož tým objasnil dosud neznámou souvislost mezi mutacemi genu Aire a imunitní odpovědí na kvasinkové infekce. Jejich výzkum by mohl přispět k vývoji nových léčebných postupů v imunologii. Získal cenu Invence.

Cenu Industrie obdržela společnost Bene Meat Technologies za inovativní technologii výroby kultivovaného masa. Tento proces pěstování živočišných buněk v kontrolovaných podmínkách představuje krok vpřed v udržitelné produkci potravin.

Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. O laureátovi hlavní Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Loni ji převzala kardioložka Zuzana Moťovská, která se ve svém výzkumu věnovala studiím léčby onemocnění koronárních tepen.

Jakub Podgorný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR získal cenu Doctorandus za přírodní vědy. Jeho výzkum polarizace rentgenového záření v okolí černých děr přinesl nové poznatky o těchto vesmírných objektech a položil základy pro budoucí studie rentgenové astronomie.

Lauretátem ceny Lorem je Petr Pávek z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Pávkův výzkum se zaměřuje na objev a testování nových léčiv, která mohou přispět k léčbě metabolických onemocnění, například poruch ukládání tuků v játrech nebo vysokého cholesterolu.

Cenu Doctorandus za technické vědy obdržel David Vojna z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR za vývoj optických izolátorů pro vysokovýkonové laserové systémy. Jeho práce přispěla k zajištění maximálního výkonu pulzního laseru Bivoj.

V ochraně životního prostředí uspěl Lukáš Trakal z České zemědělské univerzity v Praze, který získal Cenu Ministra životního prostředí. Jeho tým vyvinul přírodní kultivační technologii, která přispívá ke zlepšení půdní kvality.

Mimořádnou cenu poroty získal Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice za vývoj lipidomické analýzy pro včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...