Vědci změnili genetické nůžky na kladivo proti chřipce. Výzkum je v začátku, ale nadějný

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

Už dříve se vědcům podařilo upravit enzym Cas13 tak, aby krájel a stříhal v rámci genetického nástroje CRISPR lidskou RNA a dokázal také hledat přítomnost virů, bakterií a dalších cílů. Nyní ale poprvé úspěšně otestovali, jak CRISPR využít proti virům v lidských buňkách.

Výzkumníci zkombinovali antivirovou aktivitu enzymu Cas13 s jeho schopností pátrat po určitých aktivitách a vytvořili tak jeden systém, který by měl být v budoucnu schopný najít a současně zničit virovou infekci v podstatě jakékoliv povahy. A to včetně virů nových a neznámých.

Tento systém nazvali CARVER neboli řezbář – název je ale zkratkou slov „Cas13-Assisted Restriction of Viral Expression and Readout“. Popsali to v odborném časopise Molecular Cell.

Hlavní autoři tohoto potenciálně přelomového nástroje pocházejí z Harvardovy univerzity. Vývoj vedla Pardis Sabetiová a popsala ho takto: „Lidské virální patogeny jsou extrémně různorodé a neustále se přizpůsobují svému okolí. To znamená, že je složité najít na ně léčbu, a současně to zdůrazňuje, že je potřeba, aby byly takové nástroje dostatečně pružné.“ CARVER je podle ní velmi silná programovatelná technologie, která se dá použít pro množství druhů virů.

Virová hrozba

Že je potřeba nového přístupu k virům akutní, se shoduje většina expertů. Během posledních padesáti let bylo vyrobeno devadesát schválených léčiv účinných proti virům – ta ale léčí jen devět chorob. Další problém spočívá v tom, že viry si dokážou velmi rychle vytvořit proti léčivům odolnost. Ani očkování příliš nefunguje; schválených je jen 16 vakcín.

Vědci se proto soustředili na novou strategii – a tou je právě enzym Cas13. Má spoustu vlastností, které se dají chytře využít: je programovatelný, a tedy ovladatelný, může cílit na specifické sekvence RNA a snadno proniká do buněk. Má jen málo omezení a je už dobře prozkoumaný, takže jeho výzkum nepřináší mnoho rizik.

Teoreticky se dá naprogramovat tak, aby zaútočil na jakoukoliv část viru. A podobně jako v rámci programu CRISPR krájí DNA, může rozřezat i viry. Vědci se ale zatím potýkají s tím, že viry jsou velmi rozmanité a proměnlivé – když Cas13 zacílí špatně, jde o „výstřel do prázdna“ a tento zákrok pak nemá žádný efekt.

V rámci nového výzkumu proto experti identifikovali tisíce míst u stovek druhů virů, na něž by se dalo zaútočit pomocí Cas13.

Testy a výsledky

Výzkumníci otestovali takto upravený Cas13 na třech virech v lidských buňkách. Během 48 hodin dokázal tento enzymatický skalpel snížit množství virové RNA v buňkách čtyřicetinásobně.

V současné době je tento výzkum teprve v zárodku a nedá se proto očekávat, že by se v dohledné době mohla metoda objevit v praxi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...