Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
Signály zaznamenal experiment ANITA (Antarctic Impulsive Transient Antenna), který sleduje rádiové signály pomocí citlivých přístrojů na balonech až třicet kilometrů nad Antarktidou.
Detektor nad Antarktidou rádiové impulzy zachytil, jako by vycházely přímo z ledu, a to pod neobvyklým úhlem třiceti stupňů. Přicházely z míst, kde není žádný možný zdroj, takže musely přijít z větší vzdálenosti. Působilo to tak, jako by putovaly skrze celou Zemi a překonaly tak tisíce kilometrů skrze horniny – což ale není možné; podle toho, co se ví o částicové a vlnové fyzice, by zkrátka tímto materiálem neprošly. Vědci teď řeší, jak je to možné a co se vlastně děje.
ANITA má primárně hledat signály neutrin, která dopadají na Zemi z kosmu: umí odhalit rádiové emise, které tyto prchavé částice vydávají při interakci s ledem. Detektor umístěný v balonu létá nad ledovými plochami a hledá kaskády částic vyvolané nárazem neutrin do povrchového ledu. Tyto spršky částic vytvářejí rádiové signály, které může ANITA detekovat.
Neutrina jsou elementární částice, které existují všude a pohybují se rychlostí blízkou rychlosti světla. Fyzici o nich vědí již desítky let, ale stále jim chybí hlubší znalosti o tom, jak fungují. Neutrino je totiž v podstatě nepolapitelné. Má nulový elektrický náboj, nepůsobí na něj silná ani elektromagnetická interakce, ale jen slabá interakce a drobně také gravitace. Neutrina proto prakticky vůbec nereagují na okolní prostředí a je velmi obtížné je objevit.
Neobvykle ostrý úhel neznámých signálů vylučuje, že by mohlo jít o reakce neutrin narážejících na led. Ani všechny další analýzy a modely nedokázaly najít kvalitní odpověď, která by přinesla vysvětlení.
Vědci mají zatím jen hypotézy, podle nichž by za zvláštní jev asi mohlo nějaké neznámé chování rádiových vln na rozhraní ledu. Neházejí ale flintu do žita, věří, že by jim mohly pomoci citlivější přístroje, jež by mohli dostat do rukou už v blízké budoucnosti. Jedním z nich by mohla být například observatoř PUEO (Payload for Ultrahigh Energy Observation), která vzniká na Penn State University.
