Vědci z Masarykovy univerzity popsali, jak viry přenáší genetickou informaci do napadených buněk

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsali různé způsoby uvolňování genetické informace z virového genomu. Při výzkumu spojili znalosti z oboru virologie, pozorování z elektronového mikroskopu a počítačovou simulaci. Výsledky uveřejnil odborný časopis Americké chemické společnosti ACS Nano.

Viry při infekci pronikají do buněk, kde uvolňují genetickou informaci. Výzkumníci chtěli proces přesně popsat a zjistit, jak vlastnosti virových částic uvolňování ovlivňují. Dosavadní experimenty naznačovaly, že existují různé způsoby. Genetická informace může unikat pomalu přes mezery v ochranném obalu zvaném virová kapsida. Existují ale i kapsidy bez mezer, které přesto umožňují uvolnění informace.

„Naše nedávné výsledky ukázaly, že virové kapsidy se mohou rozevřít, a genom by tak mohl unikat rychle. V této publikaci jsme ukázali, že obě cesty jsou možné a podařilo se nám objasnit, jak fyzikální vlastnosti kapsidy určí, který ze způsobů uvolňování genomu z viru bude ten hlavní,“ popsal jeden z autorů studie Lukáš Sukeník z výzkumné skupiny Roberta Váchy.

Poznatky mohou pomoci léčbě

„Pokud pochopíme, jak se genom uvolňuje z viru na molekulární úrovni, mohou jiné výzkumné týmy tento poznatek využít k vývoji antivirotik. Například takových, které by přichycením na virovou kapsidu zabránily nebo ztížily uvolnění virového genomu do buněk. Navíc lze tyto znalosti využít i při cílené dopravě nových léčiv do buněk pomocí kapsid podobných virům, které by mohly zvýšit účinnost léčiva a zároveň snížit jeho vedlejší účinky,“ doplnil Vácha.

K novým zjištěním dospěli vědci díky kombinaci různých metod. Výzkumná skupina Pavla Plevky zajistila pomocí elektronového mikroskopu snímky virů přesně v momentu úniku genomu. Elektronové mikroskopy však obtížně zachycují dynamiku procesu. Proto vznikl počítačový model viru.

„Následné simulace uvolnění genomu doplnily snímky z elektronového mikroskopu o časový průběh, a navíc odhalily různé možné způsoby otevření virové kapsidy. Díky změnám v modelu kapsidy jsme určili vliv různých fyzikálních vlastností kapsidy na způsob úniku genetické informace,“ popsal Vácha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...