Vědci vytvořili další čtyři embrya ohrožených nosorožců, celkem jich mají devět

Mezinárodnímu vědeckému týmu se na přelomu března a dubna podařilo vytvořit další čtyři embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají devět zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Fatu a Nájin, poslední dvě samice tohoto druhu na planetě, žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí  informovala.

Žádná ze samic v Ol Pejetě už není schopná mládě odnosit. Vědci proto chtějí embrya vložit do samic příbuzných nosorožců bílých jižních. Míní, že bude třeba vytvořit desítky embryí.

„Výsledek posledního odběru v Keni je vynikající,“ uvedl ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas. Přenos embrya do náhradní matky vědci nejprve vyzkouší s méně cennými embryi nosorožců bílých jižních.

„Na základě úspěšného provedení celého zákroku a potvrzené březosti s těmito embryi bude možné přistoupit k podobnému úkonu i s velmi vzácnými embryi nosorožců bílých severních,“ dodal Rabas.

Embrya spočívají v tekutém dusíku

Vědecký tým odebral 28. března 19 vajíček od uspané samice Fatu. Vajíčka byla převezena do laboratoře Avantea v italské Cremoně, kde jich bylo 14 oplodněno spermatem uhynulého samce Suniho.

Čtyři oplodněná vajíčka se vyvinula v životaschopná embrya. Embrya nyní spočívají v tekutém dusíku společně se třemi embryi získanými v roce 2019 a dvěma získanými loni v prosinci. Všechny pocházejí od dvacetileté Fatu.

Jednatřicetiletá Nájin, která je matkou Fatu, byla při posledním zákroku uvedena pouze do lehkého útlumu a vyšetřena ultrazvukem. Vědci zjistili, že nevytvořila dost vajíček, a v odběru nepokračovali. Budou také řešit, zda u Nájin v budoucnu v odběru vajíček pokračovat.

V Keni projekt vstoupil do další fáze i prosincovou sterilizací samce nosorožce bílého jižního, z níž se samec Owuan úspěšně zotavil. Samec bude chováním vůči samicím jižního bílého nosorožce vědcům ukazovat ideální čas pro vložení embrya do těl náhradních matek. Zoologové vybírají vhodné samice nosorožců bílých jižních do společnosti samce, spojení zvířat plánují v příštích týdnech.

Projekt záchrany nosorožců loni na několik měsíců přerušila pandemie covidu-19, kvůli které vědci přišli nejméně o jeden odběr vajíček. Budou-li vědci moci přes pandemii do Keni dál cestovat, mělo by odebírání vajíček samic severních bílých nosorožců pokračovat ve tří- až čtyřměsíčním cyklu.

Nájin a Fatu převezli zoologové se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Domnívali se, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...