Vědci vysvobodili z permafrostu mumii starověké medvědice. Pitva prozradila, jak moderní byla

Tým ruských vědců provedl pitvu samice medvěda hnědého, která ležela téměř 3500 let dokonale zachovaná ve zmrzlé divočině na východě Sibiře. Informovala o tom agentura Reuters.

Tělo medvěda objevili v roce 2020 pastevci sobů na Velkém Ljachovském ostrově, který je součástí Novosibiřských ostrovů nacházejících se v Severním ledovém oceánu asi 4600 kilometrů východně od Moskvy.

„Tento nález je naprosto unikátní: kompletní tělo prehistorického medvěda hnědého,“ uvedl Maxim Čeprasov ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku.

Extrémní teploty, které v oblasti panují, pomohly zachovat měkkou tkáň medvědice po dobu 3460 let. Stejně tak i zbytky její poslední potravy – ptačí peří a rostliny. Medvědice je podle popisu vysoká 1,55 metru a váží téměř 78 kilogramů.

„Vůbec poprvé se do rukou vědců dostalo mrtvé tělo zvířete s měkkými tkáněmi. Máme tak příležitost prozkoumat jeho vnitřní orgány i mozek,“ popsal Čeprasov. „Genetická analýza nám ukázala, že se medvěd nijak neliší, pokud jde o mitochondriální DNA, od moderního medvěda ze severovýchodu Ruska – Jakutska a Čukotky,“ dodal vědec.

Permafrost vydá spoustu možností poznání

Medvědice byla podle něj stará dva až tři roky a zemřela na zranění páteře. Jak se dostala na ostrov, který je nyní od pevniny oddělen padesátikilometrovou úžinou, není jasné. Možná přešla po ledu, mohla přeplavat, nebo byl tehdy ostrov součástí pevniny.

Ruský Dálný východ v posledních letech vydal mnohé mumie prehistorických zvířat. Nálezům napomáhá tání věčné zmrzlé půdy vlivem klimatických změn. Vědci tam v uplynulých letech objevili mamuty, nosorožce srstnaté, nebo mláďata lva jeskynního. Věří, že v permafrostu najdou důkazy o tom, jak vypadal svět předtím, než zamrzl. Výsledky těchto výzkumů by mohly lidstvu pomoci s adaptací na dobu, až vlivem klimatických změn permafrost roztaje úplně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...