Vědci prozkoumali případy, kdy covid prorazil imunitu po očkování. Našli faktory, které tomu pomáhají

Nová studie lékařů z Yaleovy univerzity přinesla důležité informace o průlomových případech covidu-19. Jde o případy, kdy se virem SARS-CoV-2 nakazili plně očkovaní lidé. Vědci především popsali, kdo je obzvlášt náchylný k závažnému průběhu onemocnění.

Jde o první takto rozsáhlý výzkum, výsledky vyšly v odborném časopise Lancet Infectious Diseases. Vědci v rámci studie zkoumali 969 lidí, kteří se v době od března do července letošního roku covidem nakazili, z nich bylo 54 plně naočkovaných.

„Tyto případy jsou extrémně vzácné, ale jsou stále častější, zejména proto, že se objevují nové varianty a od očkování pacientů uplynulo více času,“ uvedl hlavní autor studie Hyung Chun.

Ve Spojených státech se do konce srpna covidem-19 nakazilo prokazatelně 12 908 plně očkovaných osob, které buď potřebovaly hospitalizaci, nebo zemřely. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se jedná o méně než 0,008 procenta plně očkovaných osob ve Spojených státech. „Zjištění, u koho je větší pravděpodobnost, že se u něj po očkování objeví závažné onemocnění způsobené covidem, bude mít zásadní význam pro pokračující úsilí o zmírnění dopadu těchto průlomových infekcí,“ tvrdí Chun.

Přestože vědci v nové studii pozorovali u plně očkovaných pacientů, kteří byli hospitalizováni a testováni na covid-19, širokou škálu závažnosti onemocnění, u více než čtvrtiny z této skupiny 54 osob se objevil vážný nebo dokonce kritický průběh nemoci. Všech těchto 14 pacientů potřebovalo kyslík, čtyři museli být dokonce umístěni na jednotku intenzivní péče a tři zemřeli.

Všechny tři, kteří nemoci podlehli, spojoval vyšší věk (65 až 95 let) a komorbidity, zejména kardiovaskulární onemocnění a cukrovka 2. typu. Významná podskupina pacientů s vážným průběhem také užívala imunosupresiva, tedy léky, které mohou ovlivnit účinnost vakcíny.

„U většiny plně očkovaných pacientů se v případě nákazy virem SARS-CoV-2 projeví mírné nebo žádné příznaky,“ uvedl Chun. „Tento výzkum konečně identifikuje ty, kteří trpěli závažnějším onemocněním, potřebujeme totiž lépe porozumět tomu, jak tyto pacienty nejlépe zvládnout.“

Delta mění pandemii

Chun poznamenal, že mnoho pacientů s těžkými průlomovými infekcemi ve studii bylo hospitalizováno ještě předtím, než ve Spojených státech převládla varianta delta. Podle vědce bude zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, jestli tato varianta nemá na očkované horší vliv.

Chun a jeho kolegové zkoumají případy, kdy se u očkovaného objevil vážný průběh nemoci, na molekulární úrovni. Jeho tým chce sledovat, jestli se u nich neobjevují nějaké unikátní mechanismy, které by viru mohly pomáhat imunitu získanou z očkování obcházet.

„Je jasné, že vakcíny jsou vysoce účinné a bez nich bychom čelili mnohem smrtelnější pandemii,“ řekl Chun. „Jakkoli jsou vakcíny účinné, s nově se objevujícími variantami a rostoucím počtem případů průlomových infekcí musíme být i nadále ostražití a přijímat opatření, jako je nošení roušek uvnitř budov a sociální distancování,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...