Vědci otestovali novou vakcínu proti covidu. Chrání i proti přenosu a podává se ve spreji

Vědci ze dvou amerických univerzit zveřejnili první výsledky nové vakcíny proti covidu, která je unikátní tím, že se nepodává injekčně, ale nosem. Testy na myších a fretkách ukázaly, že je nejen plně chrání před smrtícím průběhem nemoci, ale současně dokonale blokuje přenos viru ze zvířete na zvíře. Výsledky vyšly 2. července v časopise Science Advances.

„V současné době dostupné vakcíny proti covidu-19 jsou sice velmi úspěšné, ale většina světové populace stále není očkována a existuje proto poptávka po dalších vakcínách, které se snadno používají a účinně zastavují onemocnění i přenos,“ uvedl imunolog Paul McCray, který je spoluautorem výzkumu. „Pokud se tato nová vakcína proti covidu-19 ukáže účinnou také u lidí, může pomoci zablokovat přenos viru SARS-CoV-2 a ještě lépe pomoci kontrolovat pandemii,“ dodal vědec.

Na rozdíl od tradičních vakcín, které potřebují injekci, se tato vakcína podává prostřednictvím nosního spreje – podobně se už dnes podávají některá očkování proti sezonní chřipce. Další výhodou je, že vakcína použitá ve studii vyžaduje pouze jednu dávku a může být skladována při běžných teplotách v chladničce po dobu nejméně tří měsíců.

Vakcína, která by mohla změnit boj proti covidu

„Tento princip očkování vyvíjíme už víc než 20 let a na nových variantách zaměřených proti covidu-19 jsme začali pracovat už na samotném začátku pandemie,“ říká doktor Biao He, profesor na katedře infekčních chorob na College of Veterinary Medicine na University of Georgia a spoluvedoucí studie.

„Naše preklinické údaje ukazují, že tato vakcína nejen chrání před infekcí, ale také významně snižuje pravděpodobnost přenosu,“ dodává lékař. A právě to je zásadní pro přerušení řetězce přenosu covidu – současné vakcíny totiž lépe chrání před vážným průběhem než právě před přenosem.

Experimentální vakcína využívá neškodný virus parainfluenzy 5 (PIV5), který dopraví do buněk spike protein viru SARS-CoV-2. Ten tam vyvolá imunitní odpověď, která chrání před další infekcí covidem.

PIV5 je příbuzný virům běžného nachlazení a snadno infikuje různé savce, včetně člověka, aniž by ale vyvolal nějak nepříjemnější onemocnění. Stejný tým už dříve prokázal, že jiná varianta této očkovací látky dokáže zcela ochránit pokusná zvířata před nebezpečným koronavirovým onemocněním MERS.

Tak trošku jiná vakcína

Tato vakcína se od těch používaných v současnosti liší tím, že se zaměřuje na slizniční buňky v nose a dýchacích cestách. Tyto buňky jsou hlavním vstupním místem většiny infekcí viru SARS-CoV-2 a současně místem, kde se virus zpočátku namnoží tolik, že pak může tělo napadnout.

Virus vznikající v těchto buňkách může proniknout hlouběji do plic a dalších orgánů v těle, což může vést k závažnějšímu onemocnění. Kromě toho se virus vytvořený v těchto buňkách může snadno vylučovat vydechováním, což umožňuje přenos z jedné nakažené osoby na další.

Studie ukázala, že vakcína vyvolala lokalizovanou imunitní odpověď zahrnující protilátky a buněčnou imunitu, která myši zcela ochránila před smrtelnými dávkami viru SARS-CoV-2. Zabránila současně infekci a onemocnění u fretek, a co je důležité, zdá se, že zablokovala přenos covidu-19 z infikovaných fretek na jejich nechráněné a neinfikované sousedy v kleci.

Vědci chtějí po tomto úspěchu ve výzkumu pokračovat a začít s testy na lidských dobrovolnících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...