Vědci našli velké poruchy v magnetickém poli Země. Může jít o dlouhodobý proces

Vědci z univerzity v Liverpoolu odhalili, že před přibližně 11 miliony lety se začalo magnetické pole v oblasti jižního Atlantiku chovat velmi podivně. Ve stejném regionu dochází ke zvláštním magnetickým anomáliím i v současnosti, je tedy možné, že jde o opakovaný jev nebo proces.

Jihoatlantická anomálie je oblast nacházející se nad Jižní Amerikou a Atlantickým oceánem mezi pobřežími Jižní Ameriky a Afriky. Jde o místo, kde je magnetické pole Země nejslabší – současně se jedná o oblast zvýšené radiace. Tato anomálie je tak silná, že zde dokonce dochází k poruchám satelitů. Pomalu se posunuje z oceánu nad jihoamerický kontinent a je podle řady vědců příznakem přepólování magnetického pole Země.

Mise Swarm nedávno potvrdila, že geomagnetické pole naší planety slábne – během posledních dvou století zesláblo přibližně o 15 procent. Zatím není příliš jasné, jaký to má vliv na život na Zemi, ani co by přesně přepólovaní přineslo. Doposud se nenašla spojitost mezi přepólováním geomagnetického pole a hromadným vymíráním, ke kterému v historii Země už několikrát došlo.

K čemu Země potřebuje magnetické pole

Obecně platí, že magnetické pole dává lidstvu nejen možnost navigovat podle kompasu, ale především vůbec umožňuje existenci života na planetě. Bez něj by sluneční vítr zlikvidoval atmosféru Země – něco podobného se stalo Marsu.

Změna rychlosti pohybu magnetického pólu
Zdroj: Wikimedia Commmons/Cavit

A magnetické pole naší planety se chová v posledních letech podivně. Severní magnetický pól Země se pohybuje a nepředvídatelně se přesouvá z oblasti kanadské Arktidy směrem na Sibiř. Cestuje dokonce tak rychle, že nejnovější současný model zemského magnetického pole z roku 2015 už neplatí.

Co říká nový výzkum

V nové studii vědci z Liverpoolu analyzovali záznamy magnetického pole z minulosti Země, které se zachovaly v kamenech na ostrově Svaté Heleny, který leží uprostřed Jihoatlantické anomálie.

Geologové v nich našli stopy po 34 sopečných erupcích, k nimž došlo mezi 8 až 11 miliony lety před naším letopočtem. Ukázalo se, že během těchto období magnetické indukční čáry nevedly směrem k severnímu pólu planety – což se děje i v současnosti. „Naše studie je první, která ukazuje, jak je geomagnetické pole v oblasti jižního Atlantiku dlouhodobě nestabilní. Je to opakující se vlastnost této oblasti, nikoliv známka obrácení magnetického pole planety,“ uvedl hlavní autor práce Yael Engbers.

Tato práce jako první také naznačila spojení jihoatlantické anomálie se seismickými změnami v zemském plášti a jádru. Další výzkum tohoto fenoménu může pomoci pochopit, jaký vliv mají procesy v nitru Země na změny geomagnetického pole.

Sever je jih, jih je sever

Severní magnetický pól je ve skutečnosti jižním magnetickým pólem a jižní magnetický pól je pólem severním. Magnetický pól na severní polokouli je fyzikálně jižní pól.

Magnetický sever a jih byly totiž definovány podle orientace střelky kompasu. Severní pól střelky je tedy přitahován jižním pólem zemského magnetického pólu. Severní magnetický pól není přesně protilehlý vůči jižnímu magnetickému pólu, jejich spojnice neprochází středem Země, oba se nacházejí na západní polokouli.

Přesun magnetického pólu
Zdroj: Cavit/Wikimedia Commons

Vědci už dlouho ví, že magnetické pole se v průběhu dějin Země několikrát úplně „překlopilo“. Stává se to poměrně pravidelně, v posledních dvaceti milionech let se tato změna odehrála průměrně každých 200 tisíc až 300 tisíc let.

Věda ji svede prokázat v sedimentech na mořském dně a tyto geologické důkazy současně ukazují, že během těchto období nedošlo k žádným zásadním změnám v životních formách. To znamená, že tato událost zřejmě není nebezpečná, jak naznačují některé konspirační teorie, uvádí NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...