Vědci našli v lidské kůži desítky neznámých bakterií, plísní a virů. Je to jako objev nového světa, radují se

Výzkum několika evropských institucí přinesl nový pohled na ekosystémy, které žijí v lidské kůži. Popsal rozsáhlý okem neviditelný svět bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které tvoří zdravou kůži, ale mnohdy také způsobují problémy. A odhalil také vědě doposud neznámé druhy.

Jako mikrobiom se označují společenství mikroorganismů. Ty se nacházejí úplně všude, od oceánů a půdy až po lidská střeva a nebo povrch kůže. Předpokládá se, že kožní mikrobiom hraje klíčovou roli ve zdraví a nemocech kůže, ale je zatím jen nedostatečně popsán. Některé mikroorganismy v kožním mikrobiomu jsou ale spojené s různými kožními onemocněními, včetně těch nejrozšířenějších, jako jsou třeba akné nebo ekzémy.

V nové studii, která vyšla v časopise Nature Microbiology, vědci sekvenovali genomy mikroorganismů nalezených v 594 vzorcích, které odebrali z různých povrchů kůže od dvanácti zdravých dobrovolníků. Kombinací tradiční laboratorní kultivace a sekvenování se jim podařilo vytvořit sbírku genomů kožních mikrobů, která bude sloužit jako referenční vzor pro lidský kožní mikrobiom.

Kůže je na život bohatá jako deštný prales

„Objevili jsme tisíce virových sekvencí včetně mnoha takzvaných jumbo-fágů, tedy obrovských virů, které jsou schopné infikovat bakterie. Ty se vyskytovaly nejčastěji na povrchu rukou a nohou našich dobrovolníků,“ uvedla Sara Kashafová, která se na studii podílela.

„Tyto oblasti těla mají velmi rozmanité mikrobiomy, což dává smysl, protože se rukama neustále dotýkáme nových věcí v našem prostředí. Cílem naší budoucí práce bude pochopit, co tyto různé druhy mikrobů v těchto společenstvích dělají.“

Tato studie se věnovala lidem ze Severní Ameriky, ale v budoucnu by vědci chtěli rozšířit zkoumané osoby o rozmanitější populace z různých koutů planety. „Tato práce je významným krokem k získání kompletního genomického obrazu kožního mikrobiomu,“ uvedla Julie Segreová, která byla součástí týmu. „Doufáme, že tato data se stanou základem pro budoucí výzkumy, které zlepší naše chápání zdraví a nemocí kůže.“

Nový svět pod mikroskopem

Tato sbírka přináší úplně nový pohled na svět, jímž je lidská kůže. Obsahuje totiž 174 dosud neznámých druhů bakterií, čtyři nové houby a dvacet nových jumbo-fágů –⁠ tedy virů s 3 až 5krát větším genomem, než má průměrný virus. Vědci zatím pracovali s velmi neúplnou znalostí bakteriálního složení lidské kůže. Tento výzkum ale rozšiřuje katalog známých kožních bakterií o celou čtvrtinu.

„Kromě bakterií a virů, které běžně získáváme, jsme v lidské kůži nalezli také dvanáct genomů jednobuněčných eukaryot –⁠ tedy hub, jako jsou kvasinky. Některé z těchto genomů jsme už znali –⁠ například houbu Malassezia globosa, která je spojována s mykobiomem zdravé kůže, ale také s onemocněními, jako jsou lupy,“ popsal Rob Finn, který vedl část výzkumu.

„Když jsme se podívali na tyto nově objevené organismy detailněji, ukázalo se, že jeden z nich je velmi častý u všech dobrovolníků a může se vyskytovat u mnoha z nás,“ doplňuje vědec.

Data budou už brzy volně dostupná všem vědcům světa díky databázi, v níž budou shromážděny informace o nejrůznějších mikrobiomech, včetně těch v lidských střevech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...