Vědci našli novou kostru pravěkého „hobita“ z ostrova Flores

Před dvaceti lety vědci na indonéském ostrově Flores objevili fosilie pravěkého hominida, který dosahoval výšky pouze 107 centimetrů, takže dostal přezdívku hobit. Nově prozkoumané nálezy ukazují, že někteří zástupci druhu Homo floresiensis žijící na ostrově byli dokonce ještě zhruba o šest centimetrů menší.

Ostatky zatím „nejmenšího z hobitů“ se našly na lokalitě Mata Menge, která leží asi 75 kilometrů od jeskyně, kde byly objeveny ty první. Naznačuje to, že právě tato oblast tvořila centrum regionu, kde Homo floresiensis žil. Bylo to asi před 700 tisíci lety, což je výrazně dříve než starší nálezy tohoto druhu, jež jsou staré jen několik desítek tisíc let.

Autoři studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, uvádějí, že nejnovější objev podporuje teorii, že Homo floresiensis se vyvinul z druhu Homo erectus. Ten se podle nich z nějakého důvodu dostal na ostrov Flores a uvázl tam. Jak se to mohlo stát, vědci zatím netuší. Nový nález, který tvoří drobná pažní kost, je anatomicky podobný dříve nalezeným kostrám „hobitů“. Zuby ze stejné lokality připomínají spíše zuby druhu Homo erectus, ale jsou mnohem menší.

Nově nalezené kosti z ostrova Flores
Zdroj: Nature Communications

Někteří vědci v minulosti usuzovali, že se Homo floresiensis mohl vyvinout z primitivnějších druhů jako Homo habilis nebo Australopithecus afarensis. Tento výzkum ale v podstatě tuto hypotézu zcela vyvrací.

„Znamená to, že u Homo floresiensis došlo k dramatickému zmenšení velikosti těla oproti zástupcům druhu Homo erectus, jejichž tělo bylo velikostí podobné moderním lidem,“ přiblížil spoluautor studie Jousuke Kaifu z tokijské univerzity. Druh touto změnou prošel v reakci na život na ostrově, uvedl další ze spoluautorů studie Gert van den Bergh. Podle paleontologa Adama Brumma se tak stalo v době před milionem až 700 tisíci lety.

Jeskyně, kde byly kosti nalezené
Zdroj: Wikimedia Commons/ Rosino

Ostrovní trpaslíci i obři

Tento fenomén věda velmi dobře zná, označuje se jako „ostrovní nanismus“. Jde o poměrně složité změny, které se mohou projevit i opačně, kdy se některé druhy zvířat naopak na ostrovech významně zvětšují. Oba jevy jsou součástí obecnějšího „ostrovního efektu“ neboli „Fosterova pravidla“. To tvrdí, že když pevninská zvířata kolonizují ostrovy, malé druhy mají tendenci se zvětšovat, zatímco velké druhy se naopak zmenšují. Jde o důsledek toho, že v ostrovních ekosystémech většinou působí odlišné selekční tlaky než na pevnině.

Těchto důvodů může být více, jednak na ostrovech často chybí predátoři, ale také zde je jen omezené množství zdrojů. „Existuje přesvědčení, že být malý má na ostrově víc výhod než být velký. Periodický nedostatek potravy je pravděpodobně hlavním důvodem,“ doplnil van den Bergh.

„Ostrovní nanismus je dobře známý z fosilií živočichů nalezených na ostrovech ve Středomoří a v Indonésii, kteří byli miniaturními verzemi jejich pevninských předchůdců,“ připomněl vědec. „U živočichů nemáme s touto teorií problém, u hominidů se nám ale tato myšlenka přijímá hůře,“ dodal.

Nejmenší lovec slonů

Zatímco hobiti z knih J. R. R. Tolkiena jsou vykreslováni jako dobromyslný národ trošku pohodlných zemědělců, „hobiti“ z Floresu byli navzdory svým drobným rozměrům velmi schopní lovci. V jeskyni, kde byly objeveny jejich první ostatky, se totiž našly i důmyslné kamenné nástroje. Ty jednak naznačují, že byly vyrobené pro asi metr vysoké bytosti, ale zejména to, že se využívaly pro zpracování zabitých mláďat stegodona.

Model stegodona
Zdroj: Wikimedia Commons/ Vjdchauhan

Šlo o pravěkého chobotnatce podobného slonovi, který za normálních okolností měřil na délku až osm metrů. Nicméně na Floresu prošel stejným procesem, který je popsaný výše – zmenšil se a vážil pouhých 300 kilogramů. I tak musel pro drobné mužíčky představovat velmi nebezpečnou kořist; jejich schopnost ho lovit ukazuje na jejich organizovanost a pokročilejší inteligenci.

„Hobiti“ na Floresu vymřeli zřejmě před asi 13 tisíci lety, po sopečných erupcích, které způsobily vyhynutí velkých zvířat. Existují ale anekdotická svědectví o tom, že malí humanoidní tvorové mohli přežívat v odlehlých částech ostrova i mnohem déle a setkávali se i se zástupci moderních lidí. Možná dokonce i s Portugalci, kteří tam přistáli až v šestnáctém století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 6 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...