Vědci našli nové zbraně proti mozkožravé amébě, která v Česku zabila dvě desítky dětí

Vědci vyvinuli látku proti smrtícímu cizopasníkovi, který napadá lidský mozek a v 97 procentech případů člověka usmrtí. Odborníci látku úspěšně otestovali na myších. Výzkum provedl mezinárodní tým parazitologů a chemiků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biotechnologického ústavu Akademie věd v centru Biocev. Vědci zároveň objevili potenciálně průlomové látky, které by mohly být použity k léčbě malárie či spavé nemoci.

Podle Biocev způsobuje mikrobiální patogen s názvem Naegleria fowleri u lidí smrtelnou chorobu, takzvanou primární amébovou meningoencefalitidu (PAM), přičemž takzvaným mozkožroutem se nakazí obvykle při vodních rekreačních aktivitách, typicky při plavání. Přes nosní sliznici a čichový nerv pak podle centra napadá Naegleria fowleri lidský mozek.

Centrum Biocev uvedlo, že nejčastěji se patogen vyskytuje v teplejších oblastech. Podle něj se nejedná o běžné onemocnění, například USA doposud evidují méně než dvě stovky případů PAM – drtivá většina ale skončila úmrtím člověka. Poměrně často se objevuje například v Pákistánu. Své zkušenosti má ale s tímto smrtícím organismem i Česko. Historicky největší epidemie PAM se totiž odehrála v tehdejším Československu, a to v 60. letech minulého století, kdy zemřelo skoro dvacet lidí infikovaných během návštěvy krytého bazénu v Ústí nad Labem.

I tento případ podle parazitologa Róberta Šuťáka z Přírodovědecké fakulty UK a centra Biocev motivoval české vědce k výzkumu látek proti PAM.

Jak léčit v mozku

„Navrhli jsme deriváty molekuly, které se řídí molekulárním mechanismem účinku se schopností dokonaleji procházet hematoencefalickou bariérou. Zdá se, že jsme jen pár kroků od objevu prvního účinného terapeutického zásahu proti této děsivé nemoci,“ nastínili chemici Lukáš Werner a Jan Štursa z Biotechnologického ústavu AV v centru Biocev. Právě schopnost postavit se proti útočníkovi je přitom klíčová – hemotencefalická bariéra sice chrání mozek dost účinně proti nepřátelským vlivům, ale stejně dobře bohužel brání pronikat dovnitř i účinným léčivům.

Podle Šuťáka při experimentální léčbě na myších daná látka buď prodloužila jejich přežití, nebo nakažené myši úplně vyléčila.

Stejný tým odborníků navíc zjistil, že by nová česká protirakovinná látka MitoTam mohla být použita proti malárii či spavé nemoci. „Mezi rakovinnými a parazitárními buňkami existuje totiž významná podobnost, která spočívá v jejich nekontrolovatelném množení. A s tím souvisejícími nároky na energii a živiny,“ objasnil Šuťák.

Obě studie zveřejnil americký časopis Antimicrobial Agents and Chemotherapy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...