Vědci našli na Krétě humanoidní otisky nohou z dob před šesti miliony let. Jsou nejstarší na světě

Mezinárodní vědecký tým našel na ostrově Kréta ve Středozemním moři stopy primáta, který chodil po dvou zadních končetinách. Jsou staré nejméně šest milionů let, tvrdí výzkumníci, jejichž práce vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Otisky nohou tehdy neznámých humanoidních bytostí se našly už roku 2017. Nalezeny byly poblíž vesnice Trachilos v západní části Kréty. Teď je vědci dokázali analyzovat a datovat. Sice stále nevědí, jakému druhu hominida patřily, ale ukázalo se, že jsou staré asi 6,05 milionu let –⁠ a to z nich činí nejstarší přímý důkaz lidské nohy používané k chůzi.

„Tyto stopy jsou téměř o 2,5 milionu let starší než stopy připisované druhu Australopithecus afarensis z Laetoli v Tanzanii,“ uvedl jeden z autorů studie Uwe Kirscher.

To znamená, že původce otisků musel žít mnohem dříve než slavná Lucy, a řadí to stopy z Trachilosu přibližně do stejné doby jako fosilie vzpřímeně chodícího druhu Orrorin tugenensis z Keni. Africké nálezy spojené s tímto humanoidem sice zahrnují stehenní kosti, ale jejich součástí nebyly žádné kosti nohou ani otisky chodidel –⁠ dá se tedy jen odhadovat, že chodil po dvou zadních končetinách.

Stopy z Kréty jsou naopak přímým důkazem, že tvor, který je po sobě zanechal, opravdu po dvou chodil. Aktuálně popsané datování krétských otisků nohou vrhá nové světlo na raný vývoj lidské schopnosti chodit před více než šesti miliony lety. „Tato noha měla kratší chodidlo než u australopitéka. Ani klenba ještě nebyla výrazná a pata byla užší,“ říká spoluautor studie profesor Per Ahlberg.

Jak se pračlověk dostal na Krétu

Před šesti miliony let byla Kréta ještě spojena s řeckou pevninou přes Peloponés. Podle profesorky Madelaine Böhmeové „se nedá vyloučit souvislost mezi původcem stop a hominidem Graecopithecus freybergi“.

Před několika lety identifikoval právě tým profesorky Böhmeové tento dosud neznámý druh primáta na území dnešní Evropy na základě fosilií z nalezišť starých 7,2 milionu let v Aténách, vzdálených pouhých 250 kilometrů.

Objev vzbudil značnou kontroverzi, protože značně mění pohled na nejstarší dějiny lidského druhu. Nová studie dále potvrzuje nedávné výzkumy a teze týmu profesorky Böhmeové, podle nichž se asi před šesti miliony lety oddělila evropská a blízkovýchodní pevnina od vlhké východní Afriky rozšířením Sahary. Dalším dokladem je i analýza písku z Kréty.

Pouště zřejmě pomohly šíření člověka

Nedávný výzkum paleoantropologů popsal, že Orrorin tugenensis, který pochází z Keni a žil před 6,1 až 5,8 milionu let, je nejstarším „předčlověkem“ v Africe. 

Podle Böhmeové by šíření raných předchůdců lidí mohlo souviset se zvětšováním Sahary a dalších pouští v té době –⁠ a to mnohem více, než to zatím vědci předpokládali.

Když se šířily pouště před asi 6,25 milionu let v oblasti Mezopotámie, mohlo to přimět řadu tamních druhů k útěku do Afriky, a to včetně některých druhů primátů. Pozdější šíření Sahary zase mohlo tyto prapředky člověka možná přimět k migraci na sever. Je tedy možné, že se lidé z primátů vyvíjeli současně v Evropě a Africe, odděleni od sebe stále větší nehostinnou pouští.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...