Vědci dokončili rozsáhlé pátrání po mimozemském životě. Prozkoumali 10 milionů hvězd a nenašli nic

Radioteleskop v Západní Austrálii dokončil rozsáhlé sledování vesmíru, které mělo odhalit případné vyspělé mimozemské technologie. Vědci v rámci tohoto projektu propátrali pomocí citlivých přístrojů část oblohy, kde se nachází nejméně 10 milionů hvězd.

Astronomové využili teleskop Murchison Widefield Array (MWA), aby se podívali po mimozemském životě stokrát přesněji než kdy dříve. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Publications of the Astronomical Society of Australia. Po signálech inteligentních civilizací nenašli ani stopu. 

Podle Stevena Tingaye, který výzkum vedl, teleskop pátral po silných rádiových signálech na podobných frekvencích, jako jsou FM vlny. Jejich přítomnost by naznačovala existenci nějaké technologicky pokročilé civilizace, která dosáhla rozvoje srovnatelného s pozemšťany.

„MWA je jedinečný dalekohled, který nám umožňuje sledovat miliony hvězd současně,“ uvedl vědec. „Pozorovali jsme souhvězdí Plachet po dobu 17 hodin, více než stokrát hlouběji a ve větším rozsahu než dříve. A nenašli jsme žádnou technosignaturu – tedy žádný náznak inteligentního života,“ popsal výsledky astronom.

Žádné překvapení

Výsledek ho ale nepřekvapil: „Jak správně poznamenal Douglas Adams ve Stopařově průvodci – vesmír je velký, vážně hodně velký.“ I když byl rozsah studie vzhledem k dosavadním možnostem značný, přesto byl její záběr relativně velmi omezený. „Jako bychom prozkoumali v celém oceánu oblast o velikosti jednoho menšího bazénu,“ dodal.

Podle vědce je důležité zkoušet hledat mimozemské civilizace dál a rozmanitými způsoby – nevíme totiž nic o technologiích, které případně využívají.

Část Murchison Widefield Array
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...