Vědci detailně zmapovali milimetr mozku. Skrývá paměť čtrnácti set počítačů

Lidský mozek je nejsložitější strukturou ve známém vesmíru. Do detailu ho popsat je mimo současné možnosti. Ale vědci teď popsali alespoň jeho drobnou část až na úroveň jednotlivých buněk.

Milimetr krychlový mozkové tkáně je menší než špendlíková hlavička. Skrývá se v něm ale 1400 terabajtů dat a obsahuje 57 tisíc buněk, 230 milimetrů cév a 150 milionů synapsí, které tuto tkáň tvoří. Popsal to tým expertů z Harvardu a společnosti Google.

Pro srovnání: počítač prodávaný v roce 2024 může mít disk s pamětí například jeden terabajt. Zmíněný milimetr krychlový lidské tkáně má tedy paměť jako čtrnáct set počítačů.

Do posledního propojení

Harvardský tým pod vedením Jeffa Lichtmana vytvořil společně s výzkumníky společnosti Google zatím největší a nejdetailnější 3D rekonstrukci kousku lidského mozku s rozlišením synapsí. Tento model detailně zobrazuje každou jednotlivou buňku a její síť nervových spojení v kousku lidské spánkové kůry o velikosti poloviny rýžového zrnka.

Vědci proces popsali v odborném časopise Science. Tkáň dokázali prostudovat kombinací elektronového mikroskopu a umělé inteligence, kterou dodal Google. Algoritmy barevně označily a rekonstruovaly extrémně složitá propojení v lidské mozkové tkáni, které dělají z člověka člověka.

Konečným cílem této spolupráce je vytvořit mapu nervového zapojení celého myšího mozku s vysokým rozlišením, což by znamenalo zhruba tisícinásobné množství dat než to, které právě získali z fragmentu lidské mozkové kůry o velikosti jednoho kubického milimetru.

Mapa mozkové tkáně

Tato nejnovější mapa obsahuje zatím neviděné detaily struktury mozku. Autoři jsou nadšení hlavně ze vzácného, ale silného souboru axonů (výběžků nervových buněk) propojených padesátkou synapsí. Vědci také zaznamenali zvláštnosti v tkáni, s nimiž se zatím nesetkali. Šlo například o axony, které tvořily jakési víry. Není zatím jasné, jestli jde jen o krajně neobvyklý, ale přirozený jev v lidské mozkové tkáni, nebo projev nějakého problému. Argumentem pro druhou možnost je fakt, že vzorek pochází z pacienta, který trpěl epilepsií.

Tato práce je součástí relativně nového vědeckého oboru, kterému se přezdívá „connectomika“. Má podobný cíl jako genomika: kompletně popsat všechny struktury. Zatímco genomika popisuje genom, connectomiku zajímají struktury a spojení, a to od těch největších, až na úroveň jednotlivých buněk.

Až se to jednou podaří, mohly by tyto detailní mapy mozku otevřít dveře k novým poznatkům o fungování mozku a nemocech, o nichž vědci stále vědí jen pramálo.

Stejný tým bude ve výzkumu pokračovat. Teď se vrhne na myši, konkrétně na část jejich mozku, která se označuje jako hipokampus a u savců má za úkol zpracování informací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 47 mminutami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 2 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 23 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...