Ve vejcích arktických ptáků se našla plastová změkčovadla. Mohou narušovat jejich vývoj

Vědci varovali před dopadem šíření plastového znečištění do těch nejvzdálenějších míst planety poté, co našli části umělé hmoty ve vejcích ptáků žijících v Arktidě.

Ostrov prince Leopolda je jedním z nejodlehlejších míst planety. Leží na severu kanadské části Arktidy. Rozkládá se na 63 kilometrech čtverečních a jeho nejčastějšími obyvateli jsou buřňáci lední – ptáci vzhledem i chováním podobní našim rackům.

Kanadští vědci testovali, jestli se ve vejcích těchto ptáků nenacházejí ftaláty – chemikálie, které se dodávají do umělých hmot jako změkčovadla. A poprvé v dějinách je tam odhalili.

Podle výzkumníků se tyto chemikálie dostaly na sever kvůli plastovému odpadu, který ptáci omylem spolknou, když v moři loví ryby a krevety v průlivu Lancaster Sound. Většinu života buřňáci stráví právě lovem ryb, na hnízda se vrací jen k páření.

Problém, který se šíří

Buřňáci mají ve svých žaludcích olejovitou tekutinu, kterou používají jako obranný mechanismus. Vyvrhují ji na nepřátele, když brání svá hnízda. Vědci věří, že ftaláty se dostaly právě do této tekutiny a přes ni se přenesly do krevního oběhu a poté vajec, která samice snášejí.

Podle Jennifer Provencherové, která na výzkumu pracovala, jsou tyto výsledky značně znepokojivé. S ohledem na samotné prostředí i způsob života těchto ptáků by se do kontaktu s plasty a tedy ftaláty ani neměly dostávat. Ve skutečnosti ale matky svým potomkům skrze vejce předávají chemický koktejl cizorodých látek. „Je to opravdu tragédie,“ uvedla vědkyně na setkání American Association for the Advancement of Science, které se konalo na začátku roku ve Washingtonu. „Mláďata v sobě nesou tyto látky od začátku svého vývoje,“ poznamenala.

Tento výzkum byl jen velmi drobný, Provencherová testovala jen pět vajec buřňáků a ftaláty našla v jediném z nich. I to ale jednoznačně dokazuje, že tyto látky do dříve čisté Arktidy pronikají. Ftaláty přitom mají prokazatelně negativní vlastnosti, které jsou vědě dobře známé: narušují hormony, mají negativní dopad na endokrinní systém obratlovců a jsou spojované s poruchami plodnosti i s porody poškozených mláďat. Řada druhů ftalátů už byla také z bezpečnostních důvodů zakázána – dříve se používaly u dětských hraček.

Je potřeba dalšího rozsáhlejšího výzkumu, aby popsal, jaký je rozsah problému a jak závažné mohou být jeho následky na zvířata. Zatím se vědci domnívají, že zásadní vliv má délka života buřňáků – na ptáky je totiž mimořádná. Dožívají se až čtyřiceti let. A to je doba, za jakou se mohou v jejich těle nebezpečné látky dostatečně nahromadit na to, aby je mohly samice předávat dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...