Ve Francii se našla kost obřího dinosaura. Vážil jako sedm tyranosaurů

Francouzští paleontologové našli gigantickou stehenní kost patřící býložravému dinosaurovi. Kost měřící dva metry a vážící půl tuny pochází ze zvířete, které žilo před 140 miliony let, uvedla agentura Reuters.

Vědci pracující na nalezišti v západní Francii zde od roku 2010 objevili mnoho pozůstatků sauropodů, tedy dlouhokrkých a býložravých plazů, kteří byli na Zemi rozšířeni v pozdní juře. Mezi odkryté nálezy patří i stehenní kost.

„Jedná se o významný nález. Byl jsem velmi překvapen, v jak dobrém stavu se stehenní kost zachovala,“ řekl Ronan Allain, paleontolog z pařížského přírodopisného muzea. Podle něj zvíře vážilo čtyřicet až padesát tun.

Allain uvedl, že vědci na francouzském nalezišti vykopali přes 7500 fosilií, které patřily více než čtyřiceti různým druhům. To z místa poblíž města Cognac dělá jedno z největších nalezišť v Evropě.

Obři mezi obry

Aktuální nález řadí dinosaura mezi ty největší, které věda zná. Určit ale, který byl úplně největší, je nesmírně složité; rekonstruovat celkovou podobu z několika kosterních pozůstatků je velmi náročné.

Zřejmě úplně nejtěžším dinosaurem byl jihoamerický Patagotitan mayorum. Na délku měřil kolem 37 metrů, jeho hmotnost dosahovala až 69 tun. To přibližně odpovídá hmotnosti amerického raketoplánu. Draví dinosauři byli mnohem lehčí, například slavný Tyrannosaurus rex vážil kolem sedmi tun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...