Vačice, křečci, zajíci. Virus SARS-CoV-2 je rozšířený mezi zvířaty, ukazuje studie

Virus, který způsobuje covid-19, je mezi zvířaty žijícími v blízkosti lidí rozšířený výrazně více, než vědci doposud tušili. Může to zlepšit jeho schopnost mutovat, upozorňuje nový výzkum.

Virus SARS-CoV-2, který je zodpovědný za nemoc covid-19, je rozšířený mezi spoustou volně žijících druhů zvířat. A to včetně šesti druhů, jež se vyskytují v blízkosti lidských sídel. Dalších pět druhů proti němu mělo protilátky, což svědčí o předchozím vystavení viru. Vědci přitom odhalili tento virus u čtyřiceti až šedesáti procent zástupců jednotlivých druhů.

Znamená to, že virus je nebezpečně blízko lidí, a přitom se může měnit podle druhů, na něž se přenáší. Tím může získat vlastnosti, jež ho mohou udělat problematičtějším pro člověka.

Výzkum, který vyšel na konci července v odborném časopise Nature Communications, popsal, že výskyt jednotlivých mutací u zvířat velmi přesně odpovídal tomu, jaké varianty v té době cirkulovaly u lidí. To potvrzuje, že se zvířata nakazila právě od lidí. Podle autorů bylo nejvíc viru SARS-CoV-2 nalezeno navíc u živočichů žijících v blízkosti turistických stezek a veřejných oblastí s vysokou návštěvností, což naznačuje, že virus přeskočil z člověka na volně žijící jedince.

Která zvířata jsou nejvíc nakažená

Vědci doporučují, aby se právě u volně žijících zvířat zvýšil dohled nad šířením viru. Včas by se tak dalo předejít tomu, aby se začala v nějaké populaci šířit potenciálně nebezpečná varianta, která by přinesla nemoc přenosnější, škodlivější nebo lépe odolávající očkování či přirozeným protilátkám. Současně ale studie přináší i jednu zprávu, která se dá pokládat za pozitivní: nenašel se zatím žádný důkaz o přenosu viru ze zvířat na člověka, což znamená, že se lidé nemusejí zbytečně obávat interakcí s volně žijícími živočichy.

Vědci testovali 23 běžných druhů žijících ve Virginii, přičemž u nich hledali jak aktivní infekce, tak i protilátky po předchozí nákaze. Známky viru našli u křečků bělonohých, vačic virginských, mývalů, svišťů lesních, králíků východoamerických a netopýrů rudohnědých. Nejzajímavější byl nález u jedné z vačic: virus u ní měl mutace, které zatím nejsou v žádné databázi a jež mohou mít potenciální vliv na to, jak virus ovlivňuje člověka a jeho imunitní reakci.

„Virus může přeskočit z člověka na volně žijící zvířata, když jsme s nimi v kontaktu,“ uvedla Carla Finkielsteinová z Franklinova institutu biomedicínského výzkumu, která na výzkumu pracovala. „Cílem viru je šířit se, aby přežil. Cílem viru je nakazit více lidí, ale očkování většinu lidí chrání. Virus se proto obrací na zvířata, přizpůsobuje se a mutuje, aby se mu dařilo v těchto nových hostitelích,“ doplňuje.

Důležité otázky

Tato studie podle autorů významně rozšiřuje počet zkoumaných druhů a poznatky o přenosu viru na volně žijící zvířata a mezi nimi. Údaje naznačují, že vystavení viru bylo u volně žijících živočichů značně rozšířené a že oblasti s vysokou lidskou aktivitou mohou sloužit jako kontaktní místa pro přenos mezi druhy.

Celkem autoři práce odebrali 798 vzorků od zvířat odchycených v terénu (a pak vypuštěných zpět) nebo léčených v rehabilitačních centrech.

Vědci si zatím nejsou jistí, jakým způsobem se virus přenesl z lidí na zvířata. Jednou z možností je odpadní voda, ale vědci se domnívají, že pravděpodobnějším zdrojem jsou odpadkové nádoby a vyhozené potraviny.

„Myslím, že hlavní výsledek je, že virus je v podstatě všudypřítomný,“ dodala Amanda Goldbergová, která se na výzkumu významně podílela. „Tato studie poukazuje na potenciálně velký rozsah hostitelů, které může virus SARS-CoV-2 v přírodě mít, a na to, jak může být rozšířený.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...