V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.

Dokonalé dítě už pro dostatečně bohaté Američany nemusí být jen sen. Vznikl tam totiž start-up, který nabízí budoucím rodičům, aby si vybrali, jakého chtějí mít potomka. Zákazníci si zvolí z embryí počatých umělým oplodněním a rozhodují se pak podle kritérií genetického profilu, na jehož základě firma slibuje budoucí zdravotní odolnost, výšku, barvu očí, a dokonce i inteligenci budoucího potomka.

Autoři start-upu sice ve své komunikaci hovoří o rodičovské optimalizaci, ale kritici v tom vidí eugeniku a překračování rovnou celé řady etických norem. Tyto „vyvolené“ děti už totiž existují.

Eugenika je kontroverzní vědní obor a soubor praktik zaměřených na „zušlechtění“ lidského genofondu, často s cílem zvýšit inteligenci či zdraví populace. Rozlišuje pozitivní eugeniku (podpora plození „vhodných“ jedinců) a negativní eugeniku (zabránění plození „nevhodných“), která v minulosti vedla k nuceným sterilizacím a nacistickým zločinům.

„Nejvíc mě zajímal potenciál IQ“

Třeba Daxovi je pět týdnů. V Kalifornii ho gay páru porodila náhradní matka. Budoucí rodiče si z dvanácti embryí vybrali právě jeho – na základě dat ho považují dle svých kritérií za nejslibnějšího. Sekvence jeho genomu ukázala, že by měl dorůst výšky 190 centimetrů, dožít se o dva roky víc, než je americký průměr, a mít IQ nejméně 146. Právě inteligence byla pro jeho rodiče klíčová.

„Nejvíc mě, upřímně řečeno, zajímal potenciál IQ,“ uvedl rodič Daxe Arthur Zey. „Snažíme se v této záležitosti minimalizovat možnost náhody.“ Pořídit si dítě, které bude patřit k tomu zlomku lidské populace s naprosto výjimečnou inteligencí za hranicí geniality, bylo pro programátora Zeye zcela zásadní. Etické otázky ohledně náhradního mateřství, samotného výběru embrya nebo osudu jedenácti zbylých uměle oplodněných vajíček neřešil. A ani nemusel – v USA je totiž tohle všechno legální, na rozdíl od mnoha jiných zemí, kde legislativa takto volné nakládání s lidskými embryi neumožňuje.

Ve Spojených státech díky tomu mohou podnikat společnosti, které potenciálním rodičům nabízí mnoho embryí vytvořených – dle jejich tvrzení – na základě detailního scanu DNA. Zákazníky přesvědčili, že jsou schopni například určit, s jakou pravděpodobností dítě z konkrétního embrya onemocní některou nemocí.

„Cílem je mít zdravé a úspěšné dítě. Zajistit mu pro život všechny výhody, ať už si je definujete jakkoliv,“ popisuje argumenty budoucích rodičů ředitel laboratoře testující embrya Justin Schleede.

Na tato slova slyšeli také manželé Marshall a Victoria Fritzovi. Nemají potíže s početím, nechtějí ale, aby jejich dítě trpělo diabetem prvního typu, což je nemoc, jež snižuje kvalitu života Victorii. Proto si vybírají z embryí vzniklých laboratorním oplodněním. Budoucí rodičku to nicméně přivedlo k úvahám o jejím vlastním životě.

„Moji rodiče by si mě možná nevybrali. Já sama bych nejspíš výběrovým řízením neprošla,“ uvedla. Victoria si uvědomuje, že lidé mohou prožít krásný a naplněný život i bez dokonalého zdraví. Přesto je rozhodnutá pokusit se potomkovi zajistit na základě pravděpodobnosti nejjednodušší cestu.

Kde zůstala etika?

Odborníci na bioetiku, kteří se zabývají otázkami morálky v medicíně, biologii a při nakládání s živými tvory ale před cestou, na kterou se vydali Američané, varují. Mluví o tom, že se mohou snadno dostat na kluzkou plochu. „Jakmile jednou ukážete, co všechno technologie dokáže, vznikne požadavek na úpravu DNA. Už teď víme o společnostech, které se o to pokoušejí,“ varuje bioetička Vardit Ravitská.

Etici, na rozdíl od komerčních vědců, si kladou také otázky o vztazích mezi dítětem a rodiči. Řeší, jaké budou důsledky toho, kdyby potomek nesplnil všechny požadavky, které na něj rodiče mají a za co draze platí.

Tohoto dilematu si je dobře vědomý i Arthur Zey. „Co když vyroste a nebude geniální? Budu zklamaný? Ano, trochu,“ připouští. Problém je v tom, že přes obrovský pokrok ani dnes nejsou ještě technologie zdaleka perfektní a k neomylnosti ještě vědci ani nemíří.

Geny navíc nejsou všechno. Dax i ostatní vybraná embrya budou potřebovat k tomu, aby se stali dobrými lidmi, mnohem víc než jen grafy ukazující genetický potenciál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 2 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 5 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 5 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 6 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 7 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.