V Rusku uhynuly stovky ohrožených tuleňů. Může za to zřejmě únik plynu

Masivní úhyn tuleňů v Kaspickém moři pravděpodobně způsobil nedostatek kyslíku vyvolaný výronem zemního plynu. Podle agentury TASS to uvedla šéfka ruského úřadu na ochranu přírody Rosprirodnadzor Světlana Radionovová.

Kaspické moře na ruské břehy dosud vyplavilo už kolem dvou a půl tisíce těl kriticky ohrožených tuleňů kaspických. Podle úřadů se počet uhynulých ploutvonožců může ještě zvýšit.

Výron zemního plynu, který vedl k udušení tuleňů, je zatím podle odborníků hlavní zkoumanou příčinou neštěstí, uvedla Radionovová. Znečištění vody úřady nezaregistrovaly.

„Vědci nyní zvířata pitvají. Podle předběžných dat máme známky hypoxie, tedy změny v tělech zvířat způsobené nedostatkem kyslíku,“ řekla šéfka Rosprirodnadzoru. Experti podle ní nezaznamenali žádné známky mechanických zranění, která by vodním savcům způsobilo například rybářské náčiní.

Tuleni žijící v oblasti Kaspického moře už léta trpí a vymírají kvůli nadměrnému lovu a dopadům znečištěného životního prostředí. Kaspické moře, které se nachází mezi Ruskem, Kazachstánem, Ázerbájdžánem, Íránem a Turkmenistánem, znečišťuje těžba ropy a plynu a zároveň se na kvalitě životního prostředí neblaze podepisuje úbytek vody kvůli klimatickým změnám.

Výjimečný tvor

Tuleň kaspický patří k nejmenším na světě a vyskytuje se výhradně v brakických vodách Kaspického moře. Snadno se stává kořistí jiných zvířat, například vlků, ale podle odborníků jsou nyní mnohem větším problémem těžké kovy v Kaspickém moři a další znečišťující látky.

Před sto lety žilo v Kaspickém moři odhadem půl druhého milionu těchto tuleňů, ale do roku 2022 se jejich počet snížil na sedmdesát tisíc, uvádí Centrum pro ochranu životního prostředí Kaspického moře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...