Přibližně 90 tun metanu za hodinu unikalo v lednu z uhelného dolu Raspadskaja na ruské Sibiři. Podle zprávy listu The Guardian to vyplývá z dat monitorovací společnosti GHGSat, která sídlí v Kanadě a využívá ke sledování komerční satelity.
V poslední době se zdá, že plyn uniká pomaleji, asi třetinovým tempem. V nejhorší fázi, v lednu, kdy byl poprvé zjištěn zdroj, důl vypouštěl do ovzduší tolik emisí jako pět uhelných elektráren, napsal The Guardian. Experti navíc předpokládají, že metan se z dolu šířil už šest měsíců před lednovým odhalením.
Společnost GHGSat začala se satelitním monitorováním v roce 2016. Uvedla, že lednový únik z dolu Raspadskaja v ruské Kemerovské oblasti byl asi o 50 procent větší než úniky metanu, které doposud firma naměřila. Společnost se ve skutečnosti domnívá, že tento únik je vůbec největší, jaký byl kdy zaznamenán z jediného zdroje.
Proč je to problém
Metan je významný skleníkový plyn, po oxidu uhličitém má největší dopad na oteplování planety a Rusko patří k jeho největším producentům. „Zásadní snížení emisí metanu je jediným jistým způsobem, jak omezit růst teplot a zabránit klimatickým změnám. Přesto však máme každý měsíc nové důkazy o tom, že Rusko skrývá ty největší a nejničivější úniky metanu. Putin se je zoufale snaží zatajit, aby mohl dál profitovat z prodeje ruského uhlí, ropy a plynu a financovat svůj válečný režim,“ prohlásil Paul Bledsoe, který působil jako poradce amerického exprezidenta Billa Clintona.
Všechny podzemní uhelné doly produkují metan, který když se nahromadí, může explodovat. K nejtragičtějším neštěstím v ruských dolech patří výbuch metanu právě v dole Raspadskaja v květnu 2010, který si vyžádal téměř sedm desítek obětí a přes sto zraněných.
Někdy se u metanu přistupuje z bezpečnostních důvodů k jeho cílenému vypouštění, plyn ale lze také zachytávat.
Na klimatickém summitu loni v Glasgow více než stovka zemí souhlasila, že sníží své emise metanu, Rusko mezi nimi ale nebylo.
