V noci na pátek vrcholí meteorický roj Geminidy. Podmínky pro pozorování mohou být příznivé

V noci ze čtvrtka na pátek vrcholí meteorický roj Geminidy, za noc zazáří na obloze až tisícovka meteorů. Vědci radí pozorovat Geminidy zejména mezi půlnocí a páteční čtvrtou ranní. Lidé by si měli vybrat místo co nejméně rušené stromy či domy a daleko od měst se světelným znečištěním. Protože v prosincových nocích mohou být inverze, je lepší se vydat do hor.

Podle astronomů budou pro pozorování velmi příznivé podmínky, protože ho nebude rušit svým svitem Měsíc. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu má být v pátek oblačno až zataženo, místy přechodně polojasno. Místy, zejména na horách, je možné očekávat slabé občasné sněžení nebo sněhové přeháňky, v nižších polohách pod 500 metrů by mohly být srážky i smíšené nebo dešťové.

Geminidy v roce 2018 nad Ústupkami
Zdroj: Petr Horálek

Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu křižuje zemskou dráhu. Tyto částice vstupují vysokou rychlostí do zemské atmosféry, při průletu v ní se třením rychle zahřejí, vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopy. První meteory z roje Geminid je možné každoročně zaznamenat od 4. prosince. V té době začíná Země procházet okrajem proudu meteoritů, v dalších dnech pak jejich aktivita pozvolna stoupá. Poslední meteory roje lze spatřit po maximu 17. prosince.

Meteorický roj Geminidy byl objeven až roku 1862. Již na konci devatenáctého století si astronomové všimli, že pro Geminidy je typická světle zelená barva, která je způsobena jejich chemickým složením. Ve dvacátém století aktivita tohoto roje výrazně stoupala: ještě na jeho začátku mohli lidé vidět jen dvacet meteorů za hodinu, na jeho konci ale jejich počet stoupl až na pětinásobek.

V současné době se staly Geminidy dokonce úplně nejsilnějším pravidelným meteorickým rojem: v maximu se dá vidět až sto čtyřicet meteorů za hodinu, přitom slavnější letní Perseidy mají maximum jen osmdesát meteorů za hodinu.

Geminidy nad Sečskou přehradou
Zdroj: Petr Horálek/www.astronom.cz/horalek

Od poloviny osmdesátých let dvacátého století dokonce víme, co je zdrojem Geminidů. Je jím velký, rychle se pohybující asteroid 3200 Phaeton. Jedná se o vůbec první případ, kdy byl jako mateřské těleso meteorického roje identifikován asteroid.

Na další vhodné podmínky k pozorování roje Geminid si podle vědců budou muset lidé počkat na roky 2025 a 2026. Příští rok ale budou na obloze viditelná "nebeská setkání" planet s Měsícem, částečné zatmění Měsíce, vzácný zákryt Saturnu Měsícem i kometa, která by mohla dosáhnout vysoké jasnosti.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...