V některých amerických městech hrozí mladým mužům zastřelení víc, než kdyby byli ve válce

Riziko úmrtí v důsledku střelných zbraní v USA roste: v roce 2020 se staly hlavní příčinou úmrtí dětí, dospívajících a mladých dospělých. Riziko ale zdaleka není rovnoměrné – mladí muži v některých oblastech čelí nepoměrně vyššímu riziku zranění a úmrtí způsobených střelnou zbraní.

Vědci z Brownovy univerzity a Pensylvánské univerzity porovnali riziko úmrtí souvisejícího se střelnými zbraněmi u mladých dospělých mužů žijících v nejnásilnějších oblastech čtyř velkých amerických měst s rizikem úmrtí a zranění v boji, kterému čelí příslušníci americké armády, kteří sloužili v Afghánistánu a Iráku v období aktivní války. Výsledky pro některá americká města nedopadly dobře.

Studie zveřejněná v časopise JAMA Network Open zjistila, že mladí muži žijící na místech s největším výskytem násilí páchaného střelnými zbraněmi v Chicagu a Filadelfii čelí výrazně vyššímu riziku úmrtí v souvislosti se střelnými zbraněmi než američtí vojáci nasazení ve válečných operacích v Afghánistánu a Iráku. Ve dvou dalších městech tomu bylo naopak: Nejvíce násilné oblasti v New Yorku a Los Angeles byly pro mladé muže spojeny s mnohem menším rizikem než oblasti v obou válkách.

Společný byl fakt, že ve všech čtyřech lokalitách se tyto hrozby týkaly v drtivé většině mladých mužů z menšinových rasových a etnických skupin. „Tyto výsledky jsou pro nás jasnou výzvou, abychom lépe pochopili rizika a traumata, kterým čelí tato demografická skupina mladých mužů,“ řekl Brandon del Pozo z Brownovy lékařské fakulty, který na výzkumu pracoval.

Del Pozo se zabývá výzkumem na pomezí veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti a spravedlnosti se zaměřením na užívání návykových látek, krizi předávkování opiáty a násilí. Jeho nedávno vydaná kniha „The Police and the State: Bezpečnost, sociální spolupráce a veřejné blaho“ vychází z jeho akademického výzkumu a také z jeho 23leté praxe policisty v New Yorku a policejního šéfa v Burlingtonu ve Vermontu.

„Když jsem pracoval jako policista, byl jsem svědkem toho, jakou daň si vybírá násilí páchané střelnými zbraněmi a jak narušuje rodiny a komunity,“ uvedl del Pozo. „Viděl jsem, že není rovnoměrně rozdělené podle geografických nebo demografických hledisek. Některé komunity nesly dopady násilí se střelnými zbraněmi mnohem silněji než jiné. V naší studii jsme se snažili ukázat, jak velké tyto důsledky jsou.“

Politika a násilí

„Často slýcháme protichůdná tvrzení o tom, kde se nejvíc střílí – skrze prizma stranické příslušnosti,“ doplňuje vědec. „Jedním z oblíbených tvrzení je, že velká města jsou válečnými zónami, které vyžadují tvrdý zásah proti kriminalitě, a druhým zase, že naše obavy z vražd jsou značně přehnané a nevyžadují drastická opatření,“ konstatuje del Pozo. „Chtěli jsme pomocí dat prozkoumat tato tvrzení – a ukázalo se, že obě jsou mylná. Ačkoli je většina obyvatel města relativně v bezpečí před násilím páchaným střelnými zbraněmi, pro některé demografické skupiny je riziko závažnější než válka.“

Vědci k výsledkům došli tak, že nejprve získali informace o všech zastřeleních i postřeleních mužů ve věku 18 až 29 let zaznamenaných jako trestné činy v letech 2020 a 2021 v Chicagu, Los Angeles, New Yorku a Filadelfii – tedy čtyřech největších amerických městech, pro něž byly k dispozici veřejné údaje. Údaje seskupili podle poštovních směrovacích čísel a propojili je s odpovídajícími demografickými charakteristikami z průzkumu American Community Survey 2019 – tedy amerického úřadu pro sčítání lidu. Analýza celkem zahrnovala 129 826 mladých mužů s bydlištěm ve čtyřech městech.

Počty úmrtí a zranění v souvislosti s válečnými konflikty v Iráku a Afghánistánu zase získali z recenzovaných analýz amerických vojenských údajů zahrnujících roky 2001 až 2014 pro válku v Afghánistánu a 2003 až 2009 pro válku v Iráku, přičemž v obou případech se jednalo o období aktivních bojů.  

Realita nebezpečných měst

V porovnání s rizikem úmrtí v boji v Afghánistánu, tedy v nebezpečnější z obou válek, bylo u mladých mužů žijících v nejnásilnějším místě v Chicagu průměrné riziko vraždy střelnou zbraní 3,23krát vyšší; u mužů ve Filadelfii bylo 1,9krát vyšší. 

Stejné výsledky ale nevyšly v nejnásilnějších poštovních směrovacích číslech Los Angeles a New Yorku, kde mladí muži čelili o 70 % až 91 % nižšímu riziku než vojáci ve válce v Afghánistánu ve všech kategoriích smrtelných i nefatálních zranění.

Když se výzkumníci zaměřili na demografické údaje mladých mužů ve zkoumaných adresách, zjistili, že riziko násilných úmrtí a zranění pozorované nesli téměř výhradně muži z menšinových rasových a etnických skupin: Černošští a hispánští muži představovali 96,2 % smrtelně postřelených a 97,3 % těch, kteří utrpěli nefatální zranění ve všech čtyřech městech. 

Tato studie neřešila, kdo jsou pachatelé trestných činů, věnovala se pouze obětem – ale existují analýzy z jiných amerických měst. Například Knoxville si letos nechal zpracovat rozsáhlý výzkum, v němž se vědci věnovali všemu, co je se zastřelením spojené. Tento rozbor ukázal, že problém se zde týká prakticky pouze menšin – jak oběti, tak i útočníci pocházejí z menšin, násilí se děje převážně uvnitř jejich komunit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...