V mléku amerických krav se našly částice viru ptačí chřipky. Naznačuje to větší šíření nemoci

Americké úřady našly ve vzorcích mléka, které se prodává v běžných obchodech s potravinami v USA, fragmenty viru ptačí chřipky. Podle expertů oslovených deníkem Washington Post to ještě nemusí znamenat nebezpečí pro lidské zdraví, ale naznačuje, že virus ptačí chřipky se ve stádech amerického dobytka rozšířil výrazně více, než se zatím předpokládalo.

Stopy viru našel v mléku americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA). V úterý vydal zprávu, v níž popsal, že vzorky byly odebrány v průběhu celého výrobního procesu mlékáren, přičemž v některých se našly virové částice. Další detaily ale úřad zatím neposkytl.

Problém to není proto, že mléko prochází, než se dostane k lidem, pasterizací. Během ní se potraviny krátkodobě intenzivně zahřejí, což mikroorganismy, jako jsou viry, ničí. Teplo je sice zabije, nezlikviduje ale zbytky jejich genetického materiálu. Ten už sice obvykle není schopen dál se množit, a tedy škodit, ale stále zůstává v potravině přítomný. A je tedy odhalitelný speciálními testy.

„Na základě dostupných informací je pravděpodobné, že pasterizace inaktivuje virus, ale neočekává se, že by tento proces odstranil přítomnost virových částic. Proto byla u některých odebraných vzorků zjištěna přítomnost viru pomocí testování polymerázovou řetězovou reakcí (qPCR),“ uvedl úřad.

  • Nemoc byla známa už v 19. století jako ptačí mor, způsobují ji chřipkové viry typu A.
  • Zvláště nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, označovaný jako H5N1, se objevil zhruba před dvaceti lety v Asii, odkud se rozšířil do celého světa.
  • Na člověka se virus ptačí chřipky přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených.
  • Vakcinace proti ptačí chřipce se v chovech neprovádí. Postižená hejna se likvidují. V zasažených oblastech se přijímají i další opatření, jako je vymezení a izolace rizikových pásem či zákaz přepravy ptactva, výstav a trhů.

Mnohem větším problémem tedy není samotná přítomnost mrtvých kousků viru, ale toho, jak často je experti našli. Deník Washington Post získal od dvou zaměstnanců FDA pod podmínkou zachování jejich anonymity vyjádření, ve kterém uvedli, že stopy viru se objevily v mnohem větším počtu vzorků. „To znamená, že infekce je ve stádech dojnic rozšířenější, než jsme si mysleli,“ vysvětlil jeden z nich.

Podle FDA už probíhají další laboratorní prověrky. „Důležité je provést další testy, aby se zjistilo, jestli je neporušený patogen stále přítomen a jestli zůstává infekční. To nám řekne, zda existuje riziko onemocnění spojené s konzumací výrobku,“ uvádí se v prohlášení FDA. Výsledky budou podle agentury k dispozici v horizontu dní až týdnů. Zatím ale nezaznamenali žádný důkaz, že by komerčně prodávané mléko nemělo být bezpečné.

Nakažený dobytek

První informace o dobytku nakaženém ptačí chřipkou zaznamenaly americké úřady na konci března letošního roku.

Virus, jímž se dobytek nakazil, je ten stejný, který zabíjí volně žijící ptáky i drůbež v chovech po celém světě včetně České republiky. Tento typ se označuje jako 2.3.4.4b. Genetická analýza viru z farem ukázala, odkud pochází. „Není to běžný kmen, je to do značné míry potomek virů, které dominovaly na drahách tažných ptáků v Pacifiku a ve Spojených státech,“ uvedli vědci.

Experti se obávají dvou možností. Zejména toho, že by se virus od krav mohl rozšířit na drůbež. Zatímco u dobytka způsobuje jen drobné zdravotní problémy, u drůbeže má prakticky stoprocentní smrtnost. Krávy a drůbež se často chovají nedaleko od sebe, takže tato možnost není jen teoretická. Pokud se nemoc dostane do chovu, pak se jak v Evropě, tak v USA musí zlikvidovat celý – ve Spojených státech už farmy kvůli tomuto viru musely vybít 85 milionů ptáků. U krav taková pravidla neplatí.

A pak se obávají toho, že se začne mezi dobytkem více šířit a mohl by se tak ještě lépe přizpůsobit savcům. Měl by tak více možností adaptovat se i na člověka, který se v blízkosti dobytka často a dlouho pohybuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...