V Izraeli objevili neznámý druh předka člověka. Homo Nešer Ramla byl podobný neandrtálcům

Izraelští archeologové ohlásili objev dosud neznámého předka člověka. Dospěli k tomu zkoumáním kosterních pozůstatků starých kolem 130 tisíc let. Na pozemku cementárny ve středním Izraeli našli části lebky a dolní čelisti se zuby. Výsledky svého bádání zveřejnili v odborném časopise Science.

Lebka podle nich mohla patřit předkovi člověka neandrtálského. Izraelští odborníci z telavivské univerzity dali nalezenému druhu podle místa nálezu jméno Homo Nešer Ramla.

„Objev nového typu člověka má velký vědecký význam. Dává nový smysl dříve nalezeným lidským fosiliím, umožňuje přidat další díl k poznání lidské evoluce a pochopit způsob migrace lidí pravěkým světem,“ řekl Jisrael Herškovic z telavivské univerzity.

Kosterní zlomky našel Yosi Zaidner z Hebrejské univerzity, když prozkoumával těžební místo cementárny v Nešeru u Ramly. Kosti byly v hloubce osmi metrů mezi zbytky kamenných nástrojů a kostí koní a vysoké zvěře.

Podle vědců mohl žít Homo Nešer Ramla více než 100 tisíc let souběžně s Homo sapiens, tedy člověkem moudrým, který je dnes jediným žijícím druhem rodu Homo. Mohli žít i společně.

Homo Nešer Ramla se podle izraelského výzkumu podobal skupinám předků neandrtálců, které žily v Evropě, což by mohlo ohrozit běžně uznávaný názor, že neandertálci jsou evropského původu.

„Nutí nás to uvažovat o tom, že Nešer Ramla byla velká skupina, která se vyvíjela velmi časně a byla zdrojem vzniku evropských neandrtálců,“ soudí antropoložka Hila Mayová.

Cesta pro neandrtálské geny

Upozornila, že odborníci nebyli dosud schopni definitivně vysvětlit přítomnost genů Homo sapiens v populaci neandrtálců v Evropě. Podle ní může tuto záhadu pomoci objasnit právě Homo Nešer Ramla.

Nalezená dolní čelist neměla bradu, lebka byla plochá. 3D analýza vyloučila vztah nálezu k jakékoli jiné známé skupině. Kosti se ale podle Mayové shodovaly s jinými fosilními nálezy z jiných míst v Izraeli, které dosud antropologové nedokázali nikam zařadit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...