V Evropě vzniká první solární věž, která bude vyrábět palivo pro výrobu cementu

Nová technologie umožňuje poprvé v průmyslovém měřítku vyrábět palivo pro tak energeticky náročné provozy, jako jsou cementárny, a to bez spalování fosilních paliv. Výrobce by chtěl, aby se využívalo i jako pohon pro letadla.

Technologie solární věže využívá energii z pole solárních zrcadel, kterou pak koncentruje na přijímač. Ten přeměňuje sluneční záření na teplo, které se pak vede do tepelného chemického reaktoru. A reaktor vyrábí takzvaný synplyn, tedy směs oxidu uhelnatého (CO) a vodíku (H2).

Synplyn se zpracovává standardní technologií přeměny plynu na kapalinu a vytváří se z něj paliva. Přebytečné teplo se ukládá v tepelném zásobníku energie pro nepřetržitý provoz 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Synplyn se pak dá využít jako palivo pro tak náročné provozy, jako jsou cementárny. 

Za projektem, který by potenciálně mohl změnit podobu stavařství, stojí švýcarská společnost Synhelion a mexický dodavatel stavebních materiálů Cemex. Stavbu tohoto experimentálního zařízení zahájily letos na začátku srpna. Pro Evropu je pozitivní, že tato solární věž je určena k výrobě syntetických paliv pro závod na výrobu cementu nedaleko Madridu ve Španělsku.

„Pro všechny zúčastněné je to vzrušující milník, kterého bylo dosaženo díky vynikající spolupráci mezi týmy společností Cemex a Synhelion,“ uvedl generální ředitel společnosti Synhelion Gianluca Ambrosetti. Ambrosetti oceňuje, že toto zařízení bude poskytovat dostatek tepla k výrobě slínkového betonu bez použití fosilních paliv.

„Slínek se vyrábí v peci při teplotách blížících se 1 500 stupňům Celsia. K vytápění pece se obvykle používají fosilní paliva, která jsou zodpovědná přibližně za 40 procent přímých emisí CO2,“ tvrdí společnost. „Tato technologie navíc vytváří podmínky pro separaci, a tedy zachycení zbývajícího CO2 z kalcinace v koncentrované formě, a to bez jakýchkoliv dalších nákladů.“

Společnosti Synhelion a Cemex představily první solární výrobu slínku v malém pilotním procesu na začátku roku 2022. Ten vyrostl v německém Jülichu. „Na základě pilotní instalace předpokládáme, že do roku 2026 dokončíme náš první průmyslový závod malého rozsahu v Móstoles,“ uvedl mluvčí společnosti pro web PV. „Předpokládáme také, že do konce desetiletí dokončíme náš první velký průmyslový závod o výkonu 150 MWth.“

Začátek slibné cesty

Úspěšnou výrobou synplynu v průmyslovém měřítku plány této firmy nekončí. Získala finanční podporu od amerického ministerstva energetiky a německého ministerstva hospodářství a chce tyto peníze použít na další výzkum. Tím je výstavba prvního zařízení na výrobu solárních paliv v průmyslovém měřítku na světě, rovněž v Jülichu, které bude demonstrovat celý proces od koncentrovaného slunečního světla až po kapalná paliva – konkrétně má být tímto palivem kerosin.

Továrna má být uvedena do provozu už v roce 2023 a první leteckou společností, která bude solární kerosin používat, se stane Swiss International Air Lines. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...