V Česku vznikla první tři centra vědecké excelence Dioscuri. Pomohou jim německé peníze

V Česku se v pátek 17. května otevřela první tři centra vědecké excelence programu Dioscuri, který podporuje vědce ze střední a východní Evropy. První centra působí při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a při Masarykově univerzitě. Vedoucí center získají na svůj výzkum v prvních pěti letech až 35 milionů korun. Peníze poskytne rovným dílem německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a české ministerstvo školství.

Za programem Dioscuri stojí německá Společnost Maxe Plancka. Jedná se o unikátní mezinárodní iniciativu, která podporuje špičkovou vědu v regionu střední a východní Evropy. Cílem je vyrovnání stávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu mezi západní a východní Evropou a snížení odlivu vědeckých pracovníků do jiných regionů. Program se orientuje na podporu konkrétních vědeckých osobností.

Dvě centra při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR povedou fyzičky Barbora Špačková a Helena Reichlová. Ředitelem třetího výzkumného centra bude vývojový biolog Peter Fabian, který působí na Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity.

Společnost Maxe Plancka pro rozvoj vědy (německy Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften) je formálně nezávislá, nevládní a nezisková asociace německých výzkumných ústavů.

Společnost Maxe Plancka podporuje základní výzkum v přírodních, společenských, humanitních vědách a umění, a to ve třech sekcích: biologicko-medicínské, chemicko-fyzikálně-technické a v sekci humanitních a sociálních věd.

Společnost má právní formu spolku a je financována z prostředků spolkové vlády, jednotlivých zemských vlád a ze sponzorských darů. Zaměstnává asi 23 tisíc lidí.

Zdroj: Společnost Maxe Plancka

Výzkumníci díky prvním třem centrům Dioscuri v Česku založí vlastní výzkumné skupiny na tuzemských hostitelských institucích. Reichlová chce zkoumat fyzikální jevy jako spinovou kaloritroniku a magnoniku v altermagnetech, které tvoří skupiny magneticky uspořádaných látek. Fabian povede centrum pro biologii kmenových buněk a metabolických onemocnění, kde chce se svou výzkumnou skupinou zkoumat lidské dědičné choroby pomocí zvířecích modelů. Špačková bude v čele centra pro optiku jednotlivých molekul. Ve své práci chce využít principů nanofyziky k vývoji nejmodernějších přístrojů.

Německé peníze pomohou české vědě

„Za Českou republiku i českou vědeckou komunitu mohu říci, že jsme upřímně vděční za rozšíření programu Dioscuri do naší země. Jedná se o jedinečnou příležitost přilákat k nám excelentní mladé vědce se zkušenostmi ze zahraničí, kteří posunou nejen český výzkum zase o kus dále. První výzva potvrdila atraktivnost programu a Česko je připraveno jej i nadále rozvíjet,“ ujistila vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu ministerstva školství Radka Wildová.

Vedle finanční podpory získají centra oporu ve zkušených partnerech z Německa. Hostitelská instituce vědcům poskytuje vybavení potřebné pro výzkum i další finanční zdroje a nabízí řediteli centra dlouhodobou perspektivu.

V příštích letech vznikne na českých hostitelských institucích až pět center vědecké excelence Dioscuri. Přihlásit se do výzvy mohou i zahraniční vědci, podmínkou je ale jejich výzkum v Česku. Program Dioscuri začal poprvé v roce 2019 v sousedním Polsku, kde vzniklo dosud osm vědeckých center.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...