V Británii našli dosud největší tamní sadu dinosauřích stop

Nahrávám video

Britští vědci odkryli zatím největší naleziště dinosauřích stop ve Spojeném království. Na délku měří 150 metrů a obsahuje kolem dvou set obřích stop, které jsou 166 milionů let staré, píše web BBC.

Dinosauří „cestičku“ vědci objevili ve vápencovém lomu v hrabství Oxfordshire v jihovýchodní Anglii. V pravěku, kdy tudy dinosauři procházeli, byla v místě tropická laguna. Jde o stopy dvou druhů dinosaurů, pravděpodobně dlouhokrkého býložravého sauropoda Cetiosaura a menšího, masožravého Megalosaura.

Sada stop je dlouhá 150 metrů, vědci ale věří, že může být ještě delší, protože zatím byla odkryta jen její část. „Je to jedno z nejpůsobivějších nalezišť stop, jaké jsem kdy viděla, co se týče rozsahu a velikosti šlápot,“ řekla BBC profesorka Kirsty Edgarová, mikropaleontoložka z univerzity v Birminghamu. „Můžete se vrátit v čase a udělat si představu o tom, jaké to bylo, když se tito obrovští tvorové potulovali po zemi a žili si svůj život.“

Stopy našel bagrista

Stopy poprvé zpozoroval z bagru pracovník lomu Gary Johnson. „Odhrnoval jsem jíl a najel jsem na hrbol. Myslel jsem si, že je to jenom nerovnost na zemi, ale za další tři metry jsem najel na další. A pak zase,“ svěřil se BBC.

Jak dinosaurus došlápl na zem, vytvořila se okolo stopy hradba bahna, které obří váha tvora vytlačila nahoru. Dinosauří stopy byly objeveny nedaleko už v 90. letech minulého století, proto se Johnson domníval, že pravidelné nerovnosti, přes které přejížděl bagrem, by mohly být také stopami pravěkých tvorů. „Myslel jsem si: jsem první člověk, který je vidí. Byl to neskutečný pocit.“

Vykopávek v lomu se loni v létě zúčastnilo více než sto vědců, studentů a dobrovolníků. Tým našel pět různých vyšlapaných cestiček. Čtyři vytvořili sauropodi, čtyřnozí býložraví dinosauři. Jejich stopy vypadaly jako sloní, jen mnohem větší. Tito tvorové měřili na délku až osmnáct metrů.

Pátou sadu tříprstých stop vytvořil masožravý Megalosaurus, který se pohyboval po dvou zadních končetinách a na délku měřil šest až devět metrů. „Byl největším dravým dinosaurem období jury v Británii,“ řekla BBC Emma Nichollsová, paleontoložka obratlovců z Přírodovědného muzea Oxfordské univerzity. Stopy se dokonce v jednom místě v lomu kříží.

Zachování cestiček pomohla bouře

Podle vědců se zřejmě zachovaly díky bouři, která je zavála usazeninami, takže se nesmyly. Výzkumníci je nafotili na více než dvacet tisíc snímků, aby mohli vytvořit trojrozměrné modely jak cestiček, tak jednotlivých stop.

„Opravu báječná věc na dinosauřích stopách je, že zachycují moment ze života zvířat,“ řekl BBC profesor Richard Butler, paleobiolog z univezity v Birminghamu. „Můžete zjistit, jak se tvor pohyboval, jak přesně vypadalo prostředí, kde žil. Stopy nám dávají zcela odlišnou sadu informací, které nemůžeme zjistit z kosterních pozůstatků.“

Budoucnost nálezu ještě není jistá, ale vědci spolupracují s provozovatelem lomu a vládní organizací Natural England na možnostech zachování naleziště pro budoucí generace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...