V Atlantském oceánu je až desetkrát víc mikroplastů, než se předpokládalo, tvrdí vědci

Ve vodách Atlantského oceánu plave několikanásobně větší množství mikroplastů, než se doposud odhadovalo. Celkem může jít přibližně o 200 milionů tun těchto částic. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Nature Communications. Podle vědců je zjištění alarmující a je potřeba rychlé akce.

Výzkum uskutečnili vědci z britského Národního oceánografického střediska. Zaměřili se v něm na množství mikroplastů ve vodách Atlantiku v oblasti mezi Britskými ostrovy a Falklandami. 

Tým měřil prvních 200 metrů pod hladinou oceánu. Došel tak k závěru, že asi v pěti procentech vod Atlantiku se nachází 12 až 21 milionů mikroskopických úlomků plastů. Takové množství by přitom zcela zaplnilo téměř tisíc kontejnerových lodí.

Až 200 milionů tun mikroplastů

Na základě svého zjištění tak vědci odhadují, že celkově je v Atlantiku přibližně 200 milionů tun daných částic. To je přitom mnohonásobně více, než odhadovaly dřívější propočty. Podle nich se mezi lety 1950 až 2015 dostalo do Atlantiku 17 až 47 milionů tun plastů.

„Naším klíčovým zjištěním je, že v horních vodách Atlantského oceánu je velmi mnoho částic mikroplastů, násobně více, než se dříve odhadovalo. Jejich množství bylo masivně podhodnoceno,“ uvedla podle serveru Guardian hlavní autorka výzkumu Kaciaryna Paborcavová z britského Národního oceánografického střediska.

Podle Paborcavové by mělo jejich zjištění povzbudit politiky, aby zvážili kroky, které by tento masivní příliv umělých hmot do oceánů zastavily. Poznamenala, že lidé ještě stále vědí příliš málo o možných nebezpečích daných částic pro podmořský svět. „Následky mohou být vážné, ale může chvíli trvat, než se jim podaří dosáhnout smrtelné úrovně,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI má nově předpovídat silné sluneční bouře

Umělá inteligence bude nově pomáhat družicím a astronautům. Nový model od IBM jménem Surya má umět předpovídat silné sluneční bouře. Právě ty mohou zničit satelity na oběžné dráze, elektrické vedení na Zemi a také ohrozit zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Sonda SDO kontinuálně sleduje slunce přes patnáct let a každých dvanáct sekund pořizuje jeho snímky. Tato data za devět let – skoro 20 milionů gigabytů – využila společnost IBM k tomu, aby naučila AI model Surya odhalit zvýšenou sluneční aktivitu dřív než člověk. Odborníci však chtějí jít ještě dál. Aktuálně se tak obdobný model učí ze satelitních snímků Země. Cílem je lepší předpověď počasí a rychlejší reakce při přírodních katastrofách nebo vylepšení zemědělství.
před 3 hhodinami

Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.
před 21 hhodinami

Indonésie zakázala mladým sociální sítě. Týká se to 70 milionů lidí

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.
před 23 hhodinami

Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.
včera v 10:23

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
29. 3. 2026

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
29. 3. 2026

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
29. 3. 2026

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
28. 3. 2026
Načítání...