Už batolata pomáhají zvířatům. Podle nové studie to naznačuje, proč lidé ovládli Zemi

Lidská touha podat pomocnou ruku se vztahuje i na zvířata, a to už od prvních let života člověka. Tvrdí to vědci, kteří studovali, jak batolata interagují s přátelskými psy. Zjistili, že již dvouleté děti se snažily pomoci psům získat hračky a pamlsky, přestože se s nimi nikdy předtím nesetkaly a měly takřka nulovou šanci, že jim mazlíčci laskavost oplatí. Toto chování pomáhá vysvětlit, jak lidé domestikovali zvířata, díky čemuž se jim začalo dařit po celém světě.

„Je opravu výjimečné vidět, jak brzy to začíná,“ uvedla evoluční antropoložka Rachna Reddyová z Harvardovy univerzity, která studii vedla. „Od raného stadia našeho vývoje máme tendence chovat se prosociálně k ostatním lidem, snažit se pochopit, co se děje v jejich myslích,“ řekla. Její výzkum ukazuje, že také batolata „mají motivaci a schopnost poskytnout toto pomocné chování“.

Přátelské chování vůči jiným živočišným druhům, a to i u dětí, které se teprve učí chodit a mluvit, možná pomohlo lidem prosperovat po celém světě, domnívají se vědci. Zdánlivě altruistické činy, jako je nechávání jídla pro zvířata, mohly být základem praktik, které vedly k domestikaci různých druhů, včetně psů, koček, krav, prasat, ovcí a koní.

Psi mají s lidmi dlouhou a jedinečnou evoluční historii. Nedávné analýzy naznačují, že tato zvířata se od vlků geneticky oddělila již před třiadvaceti tisíci lety.

Bez zvířat by člověk nebyl člověkem

„Domestikace zvířat byla pro přežití člověka skutečně výhodná. Opravdu nám umožnila žít a prosperovat, je v tom obrovský evoluční přínos,“ řekla Reddyová. Podle vědkyně je ale skutečnou záhadou, proč a jak k ní lidé dospěli. Nynější studie by mohla být důkazem, který ji pomůže rozuzlit.

Vědci sledovali 97 batolat ve věku 20 až 47 měsíců a studovali, jak interagují se třemi přátelskými psy – Fionou, Henrym a Seymourem – v laboratoři na Michiganské univerzitě. Výzkumníci při experimentech házeli hračky a pamlsky mimo dosah psů, ale tak, aby dopadly na stranu plotu, za kterým byly malé děti.

Podle vědců byla dvakrát větší pravděpodobnost, že batolata psům podají hračky a pamlsky, když o ně zvířata dala projevila zájem, například kňučením. Děti jim pomohly v polovině případů, kdy psi předměty chtěli, ale jen ve čtvrtině případů, kdy nedali najevo žádný zájem.

Děti ještě častěji pomáhaly, když měly doma psa nebo když bylo zvíře živější a když šlo o pamlsek, a ne o hračku, popsali vědci.

„Již dlouho se ví, že batolata vyjdou vstříc lidem v nesnázích, a to i cizím,“ uvedl další z autorů studie, Henry Wellman z Michiganské univerzity. Nebylo však jasné, jestli tento altruismus platí i pro jiné živočišné druhy. Tato studie podle Wellmana prokázala, že tomu tak je minimálně u psů. Ke zjištění toho, zda by pomohly například králíkům či kuřatům, by byl zapotřebí další výzkum. „Psi dávají lidem neustále signály, navazují spoustu očních kontaktů,“ řekla Reddyová. „Myslím, že u koček by bylo opravdu náročné zjistit, co chtějí,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...