Už batolata pomáhají zvířatům. Podle nové studie to naznačuje, proč lidé ovládli Zemi

Lidská touha podat pomocnou ruku se vztahuje i na zvířata, a to už od prvních let života člověka. Tvrdí to vědci, kteří studovali, jak batolata interagují s přátelskými psy. Zjistili, že již dvouleté děti se snažily pomoci psům získat hračky a pamlsky, přestože se s nimi nikdy předtím nesetkaly a měly takřka nulovou šanci, že jim mazlíčci laskavost oplatí. Toto chování pomáhá vysvětlit, jak lidé domestikovali zvířata, díky čemuž se jim začalo dařit po celém světě.

„Je opravu výjimečné vidět, jak brzy to začíná,“ uvedla evoluční antropoložka Rachna Reddyová z Harvardovy univerzity, která studii vedla. „Od raného stadia našeho vývoje máme tendence chovat se prosociálně k ostatním lidem, snažit se pochopit, co se děje v jejich myslích,“ řekla. Její výzkum ukazuje, že také batolata „mají motivaci a schopnost poskytnout toto pomocné chování“.

Přátelské chování vůči jiným živočišným druhům, a to i u dětí, které se teprve učí chodit a mluvit, možná pomohlo lidem prosperovat po celém světě, domnívají se vědci. Zdánlivě altruistické činy, jako je nechávání jídla pro zvířata, mohly být základem praktik, které vedly k domestikaci různých druhů, včetně psů, koček, krav, prasat, ovcí a koní.

Psi mají s lidmi dlouhou a jedinečnou evoluční historii. Nedávné analýzy naznačují, že tato zvířata se od vlků geneticky oddělila již před třiadvaceti tisíci lety.

Bez zvířat by člověk nebyl člověkem

„Domestikace zvířat byla pro přežití člověka skutečně výhodná. Opravdu nám umožnila žít a prosperovat, je v tom obrovský evoluční přínos,“ řekla Reddyová. Podle vědkyně je ale skutečnou záhadou, proč a jak k ní lidé dospěli. Nynější studie by mohla být důkazem, který ji pomůže rozuzlit.

Vědci sledovali 97 batolat ve věku 20 až 47 měsíců a studovali, jak interagují se třemi přátelskými psy – Fionou, Henrym a Seymourem – v laboratoři na Michiganské univerzitě. Výzkumníci při experimentech házeli hračky a pamlsky mimo dosah psů, ale tak, aby dopadly na stranu plotu, za kterým byly malé děti.

Podle vědců byla dvakrát větší pravděpodobnost, že batolata psům podají hračky a pamlsky, když o ně zvířata dala projevila zájem, například kňučením. Děti jim pomohly v polovině případů, kdy psi předměty chtěli, ale jen ve čtvrtině případů, kdy nedali najevo žádný zájem.

Děti ještě častěji pomáhaly, když měly doma psa nebo když bylo zvíře živější a když šlo o pamlsek, a ne o hračku, popsali vědci.

„Již dlouho se ví, že batolata vyjdou vstříc lidem v nesnázích, a to i cizím,“ uvedl další z autorů studie, Henry Wellman z Michiganské univerzity. Nebylo však jasné, jestli tento altruismus platí i pro jiné živočišné druhy. Tato studie podle Wellmana prokázala, že tomu tak je minimálně u psů. Ke zjištění toho, zda by pomohly například králíkům či kuřatům, by byl zapotřebí další výzkum. „Psi dávají lidem neustále signály, navazují spoustu očních kontaktů,“ řekla Reddyová. „Myslím, že u koček by bylo opravdu náročné zjistit, co chtějí,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...