USA zaostávají ve větrné energii z oceánu. Může za to sto let starý zákon

Spojené státy se zavázaly, že budou masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří i větrné turbíny na moři. Ale oproti evropským zemím v tom USA zatím zaspaly. Chybí jim totiž klíčový nástroj, bez něhož je instalace těchto elektráren nesmírně složitá. Celý proces navíc hatí zákon z roku 1920.

Třicet gigawattů elektřiny z větrných elektráren na moři do konce desetiletí. To je cíl administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Jenže splnit tento cíl nebude snadné. Spojeným státům v tom přitom nebrání ani technologie nebo nedostatek politické vůle, ale víc než sto let starý zákon.

Na moři se nejčastěji staví velké větrné farmy, které využívají toho, že podmínky bývají velmi podobné v rozsáhlé oblasti. Typické jsou projekty se stovkou i více obrovskými „větrníky“, které se tyčí až do výšky kolem sta metrů. To je víc, než měří slavná Socha svobody.

Plánování a schvalování takových obřích projektů trvá desítky let. V současné době vyrobí tyto elektrárny ve Spojených státech jen 0,042 gigawattu elektřiny – například Velká Británie stejným způsobem získává gigawattů čtrnáct. Viníkem toho, proč USA tak zaostaly, je z velké části Jonesův zákon.

Tato legislativa, kterou Kongres schválil v roce 1920, říká, že pouze lodě plující pod americkou vlajkou mohou přepravovat náklad z jednoho místa ve Spojených státech do druhého. Lodě musí být postaveny v USA a jejich posádky musí tvořit Američané. Jak se to týká větrné energetiky? Montáž turbín na místě si vyžaduje specializované lodě, které dokáží správně celý systém zapustit do dna a stabilizovat ho. A v současné době neexistuje jediná loď plující pod americkou vlajkou, která by tuto práci mohla vykonávat.

Obcházení předpisů

Společnosti, které projekty větrných elektráren v pobřežních vodách USA prováději, tak musely přijít s jiným řešením. Například firma Dominion Energy se sídlem ve Virginii postavila zkušební turbíny u pobřeží Virginie, ale musela převážet díly z Kanady tam a zpět, aby se vyhnula porušení Jonesova zákona.

Společnosti, které staví větrné elektrárny na moři, mohou také využívat lodě plující pod americkou vlajkou k převozu dílů na specializovaná montážní plavidla. Ale se spoustou omezení.

Například větrná farma South Fork využívá ke stavbě turbín nizozemskou montážní loď Aeolus. Ta ale nesmí připlout do amerického přístavu, vyzvednout komponenty větrných turbín a pak je na moři postavit. Místo toho musí americká loď a dva remorkéry převážet tyto části tam a zpět a pak transportovat těžké díly větrných turbín na loď Aeolus. Něco podobného se děje v Massachusetts, kde se staví Vineyard Wind, a nákladní bárky i tam přivážejí zařízení na jiné plavidlo, Sea Installer, které má dánskou vlajku. Kvůli Jonesovu zákonu mohou zahraniční plavidla stavět větrné turbíny ve vodách USA, ale ne přepravovat komponenty z místa na místo.

Celý předpis je nesmírně komplikovaný a potýkají se s ním i další části procesu výstavby větrné elektrárny. Například podle současných pokynů k Jonesovu zákonu může zahraniční loď položit kabel pro přenos elektřiny z větrných turbín na pevninu. Pokud je však třeba kabel vybetonovat, aby byl chráněn, musí už tuto práci provést americká loď.

Řešení připlouvá pomalu

Naděje svitla, když se společnost Dominion rozhodla, že si takovou loď nechá postavit. Stalo se to už roku 2020, cena za specializované plavidlo překonala 500 milionů dolarů (bezmála 12 miliard korun). Loď jménem Charybdis (Charybda) bude konečně schopna postavit celou turbínu úplně sama, plout sem a tam pro komponenty, dopravit je na místo určení a pak je složit. Nakonec zakotví pomocí čtyř „nohou“ na moři, tím se z lodi změní dočasně na plošinu a nainstaluje speciálním jeřábem turbínu.

Charybda instalující turbínu na moři – vizualizace
Zdroj: Dominion Energy

Může přepravovat a instalovat základy a turbíny větrných elektráren na moři v hloubce téměř 65 metrů. Trup lodi má délku přibližně 143,8 metru, šířku 56 metrů a plochu hlavní paluby přibližně 5388 metrů čtverečních, což z ní činí jedno z největších plavidel svého druhu na světě. Loď je vybavena hlavním jeřábem s délkou výložníku 130 metrů a předpokládanou nosností přibližně 1996 tun. Má ubytovací prostory až pro 119 lidí. To všechno ale jen teoreticky.

Charybda – vizualizace
Zdroj: Dominion Energy

Charybda totiž měla být dokončena na konci loňského roku, ale teď její výrobce oznámil, že nestíhá. Plavidlo vznikající v loděnicích v texaském Brownsville si tak na spuštění počká nejspíš až do roku 2025. Pokud chtějí Spojené státy dosáhnout cíle Bidenovy administrativy, kterým je výše uvedených 30 gigawattů větrných elektráren na moři do roku 2030, musí tamní energetické společnosti v příštích sedmi letech nainstalovat odhadem 2100 turbín, což bez Charybdy půjde jen těžko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...