Únik koronaviru z laboratoře je nepravděpodobný, říká nová zpráva

Pandemie covidu-19 pravděpodobně začala přenosem viru SARS-CoV-2 z infikovaného zvířete na člověka, a to na trhu v čínském Wuchanu. V kritickém přehledu zveřejněném v odborném časopise Cell předložilo 21 vědců z celého světa důkazy, že tento scénář je mnohem pravděpodobnější než teorie, že nová nemoc vznikla v důsledku nehody v laboratoři.

„Diskuse o původu pandemie se zpolitizovala a stala se velmi výbušnou, proto jsme cítili, že nastal čas kriticky se podívat na všechny dostupné důkazy,“ popsal cíle zprávy evoluční biolog Stephen Goldstein, kerý přednáší na University of Utah Health.

„Prevence budoucích pandemií vyžaduje politickou vůli odříznout cesty, kterými se tyto viry dostávají do lidské populace. Když se ale zaměříme špatným směrem, tak neuspějeme,“ vysvětluje vědec, proč je vlastně tak důležité poznat původ nemoci.

Vědci nevylučují žádnou z možností, ale uvádějí, že pro laboratorní původ viru chybí důkazy, zato existuje řada indicií, které ukazují na přenos ze zvířete na člověka.

Trhy se zvířaty jsou epicentrem prvních případů

Mapy, které určují geografickou polohu první vlny případů nákazy covidem-19 v prosinci roku 2019 ukazují, že se zpočátku objevily v blízkosti velkého tržiště Chua-nan ve Wu-chanu. Tam se obchoduje s plody moře. Další případy byly poblíž městských trhů se živými zvířaty. V následujících týdnech se případy geograficky šířily z tohoto epicentra směrem ven. Po těchto případech následovalo v lednu 2020 nadměrné množství úmrtí, což je druhý ukazatel toho, jak se virus šířil v populaci. A také tato úmrtí se zpočátku vyskytovala v blízkosti trhů se zvířaty.

„To nám říká, kde epidemie začala a kde pak začaly intenzivní přenosy,“ vysvětluje Goldstein. „To naznačuje, že epidemie začala právě na trzích v tomto okrese: na tržišti Chua-nan a možná i na dalších.“

Nedostatek důkazů o laboratorním úniku

Wuchanský virologický institut, který je často uváděn jako zdroj úniku viru z laboratoře, je na mapě poblíž epicentra také vyznačen, ale je od trhů s živými zvířaty vzdálený více. Žádný z prvních zdokumentovaných případů, ani nadměrný počet úmrtí během prvního týdne po objevení, se nenacházel v blízkosti ústavu.

Žádný z prvních zdokumentovaných případů nebyl hlášen v souvislosti s pracovníky laboratoře a také zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by výzkumníci v ústavu pracovali s virem SARS-CoV-2 ani s úzce příbuzným virem. 

Covid-19 není ani prvním (a zřejmě ani posledním) infekčním koronavirem, který je spojován s trhy se živými zvířaty. Týká se to i epidemie SARS v letech 2002 a 2003. Kromě virů SARS-CoV a SARS-CoV-2 se v posledních dvaceti letech do lidského organismu dostalo ze zvířat pět dalších koronavirů. Je tedy běžné, že většina těchto virů pochází od zvířat a později z nich „přeskočí“ na člověka – a to se týká i viru, který způsobuje covid.

Nejsou důkazy o úmyslných změnách

Často opakovaným argumentem pro teorii laboratorního úniku je fakt, že virus SARS-CoV-2 nese specifický krátký genetický kód, který je někdy upravován do laboratorních produktů, takzvané furinové štěpné místo. Vědci za účelem zkoumání již dříve analyzovali genetické sekvence více koronavirů a zjistili, že tento genetický kód je mezi nimi běžný.

Autoři výše zmíněného přehledu dále zjistili, že specifický kód v SARS-CoV-2 je nedokonalý, a proto by svou funkci neplnil dobře. „Neexistuje žádný logický důvod, proč by upravený virus využíval takové málo optimální místo štěpení furinu. Znamenalo by tak neobvyklý a zbytečně složitý výkon genetického inženýrství,“ píší autoři. Zkoumání sekvence viru neodhalilo ani žádné jiné další potenciální známky záměrné manipulace.

Slabina teorie o přírodním původu

Autoři zprávy připouští, že pro teorii o přirozeném původu viru chybí základní důkaz – tedy ten, který by potvrdil, že virus SARS-CoV-2 pochází z volně žijících zvířat. Tato zvířata totiž nebyla stále nalezena, a to přesto, že se o to pokouší celá řada špičkových expertů.

„Nemůžeme vyloučit ani možnost laboratorní nehody,“ říká Goldstein. „Nelze ji zcela zavrhnout, ale je velmi nepravděpodobná – v tuto chvíli pro ni nemáme žádné důkazy,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...