Umělé inteligence mohou usnadnit výrobu biologických zbraní. Ale jen trošku, ukazuje analýza OpenAI

Umělé inteligence (AI) jsou schopné najít sloučeniny s novými vlastnostmi a rozeznat celou řadu nemocí. Co kdyby ale vymyslely biologickou zbraň nebo lidem pomohly ji vytvořit? Tuto otázku si položila sama společnost OpenAI, aby rozptýlila obavy z možného zneužití svých nástrojů. Nyní na základě experimentu tvrdí, že nová technologie případnému rizikovému postupu výrazněji nepřispěje.

Prověřit nebezpečnost vlastní umělé inteligence se rozhodla společnost OpenAI, která vytvořila dnes nejpokročilejší AI ChatGPT. V experimentu zkoumala, jak moc umí její nejvyspělejší nástroje pomoci amatérům i vědcům s vývojem biologické zbraně. Na začátku února oznámila výsledky: věří, že hrozba AI je v tomto ohledu jen malá.

Společnost se opírá o pokus, ve kterém oslovila 50 vysokoškolských studentů biologie v prvním ročníku a 50 biologů s dokončeným doktorátem. Obě skupiny byly dál rozdělené na poloviny. Jedna polovina studentů i vědců se měla pouze s pomocí internetu pokusit vymyslet a vytvořil biologickou zbraň, která by se dala vypustit do světa s cílem, aby co nejvíc uškodila. Druhá skupina pro totéž zadání směla využívat umělou inteligenci ChatGPT-4, přičemž tato verze umělé inteligence byla ještě speciálně odblokovaná, aby na tato témata reagovala. Na prosby, aby vyrobila biologickou zbraň, totiž jinak neodpovídá.

Hrozba existuje, je ale malá, ujišťuje OpenAI

Výsledek je relativně uklidňující. „Zjistili jsme, že GPT-4 poskytuje nanejvýš mírné zvýšení přesnosti vytváření biologických hrozeb,“ uvedla společnost OpenAI na svém blogu, kde zveřejnila popis výzkumu. „Toto zvýšení není dostatečně velké, aby bylo průkazné, naše výsledky jsou ale dobrý začátek pro další výzkum.“

Porota přitom hodnotila výsledky známkami od jedničky do desítky. Ukázalo se, že ti vědci, kteří spolupracovali s AI, byli o 8,8 procenta úspěšnější než ti, kteří ji využít nesměli. U studentů byly výsledky horší: tam pomohla umělá inteligence úspěšnost zvýšit jen o 2,5 procenta.

Podle OpenAI nejsou výsledky dostatečně reprezentativní. CHatGPT-4 tedy zřejmě opravdu vědcům může pomoci s vymýšlením biologické zbraně, ale nepředbíhá kompetence odborníků samých.

Autoři výzkumu doplňují, že jejich experiment se věnoval jen ryze teoretické stránce, nevěnovali se tedy tomu, jak by GPT-4 mohl pomoci fyzicky sestrojit hrozbu. Právě v tom by mohl být ale velmi účinný – například tím, že by dokázal vyhledat a případně i oslovit nenápadně dodavatele částí potenciální biologické zbraně, aniž by takové chování vzbudilo pozornost bezpečnostních složek.

Bílý dům se obává AI

Společnost ChatGPT tímto výzkumem reagovala na stoupající obavy expertů i vlád ze zneužití jejích umělých inteligencí pro účely biologické války. Na podzim vydal Bílý dům nařízení, které upozorňuje na to, že by umělé inteligence mohly snížit náročnost návrhu i výroby biologických zbraní.

Už před dvěma roky také jiný výzkum prozkoumal potenciál AI k vývoji látek nebezpečných lidem; tehdy měl program vytvořit model chemikálie co nejpodobnější nervově paralytické látce VX. Jak se ukázalo, řada vygenerovaných sloučenin byla dokonce ještě toxičtějších než VX. V důsledku toho autoři stojící za touto studií drží některé podrobnosti svého výzkumu až doposud v tajnosti – dokonce vážně diskutovali o tom, jestli tyto výsledky vůbec zveřejnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...