Umělá inteligence může snížit vlastní schopnosti, zjistili vědci z Česka

Tým jazykovědců a studentů v čele s Jiřím Miličkou z Univerzity Karlovy v Praze a Annou Marklovou z berlínské Humboldtovy univerzity zjistil, že umělá inteligence může snížit vlastní schopnosti, aby lépe odpovídala roli, ve které má vystupovat. Čeští experti a jejich slovenský kolega studii, ve které simulovali dětské reakce a která vyvolala v zahraničních médiích značný ohlas, zveřejnili v odborném magazínu PLOS One. Za výzkumem stál nápad zjistit, co vlastně velké jazykové modely dokážou.

„Téma bylo výsledkem semestrálních diskusí studentů na semináři na filozofické fakultě. Ideou bylo podívat se na to, co jazykové modely umí, ale my to možná nevíme,“ řekla Marklová. Místo hledání maximálního potenciálu umělé inteligence se výzkumníci vydali opačným směrem. Rozhodli se kvůli tomu simulovat dětské role, a zjistit tak, zda tyto pokročilé systémy dokážou vystupovat na nižší jazykové úrovni a nižším stupni chápání.

Řada zpravodajských portálů o výsledcích studie napsala, že umělá inteligence umí předstírat, že je hloupější, než ve skutečnosti je. To ale podle Marklové není přesné. „Nepředstírá nic, co neřekneme, aby předstírala,“ řekla.

AI s lidmi hrají divadlo

Velké jazykové modely, jako je například ChatGPT, mohou vystupovat v různých rolích, které se označují jako persony. To, jak budou tyto persony vystupovat, je závislé na zadaných příkazech a instrukcích, kterým odborníci říkají prompty. Podoba těchto pobídek je pro fungování jazykových modelů klíčová, neboť jejich špatná formulace může omezit potenciál umělé inteligence.

„Někdy nějaká studie uvede, že něco s modely nejde. Pak ale přijde někdo, kdo si pohraje s prompty a zjistí, že to možné je,“ upozornila Marklová. „Nemusí být proto správné říkat, že model něco neumí. Možná jen nevíme, že to umí, a jdeme na to špatně,“ řekla.

„Je hrozně zajímavé se tomu věnovat a zkoumat limity,“ uvedla. To, že se experti rozhodli pro psycholingvistické experimenty na virtuálních dětech, označila za pionýrský počin.

Výsledky studie mají podle Marklové velký přínos pro další lingvistický výzkum, neboť si vědci budou moci s pomocí umělé inteligence vyzkoušet technická řešení a metody práce nejdříve na virtuálních osobách. „Persony se chovají ve statistikách jako demografické skupiny. Pro lingvistiku je potíž najít lidi na experimenty. Je to strašně těžké,“ řekla. Pokud je technické řešení výzkumu špatné, je to podle Marklové značné plýtvání lidskými zdroji. „A tohle je věc, co má velký potenciál pro vědecké využití,“ myslí si.

Další možnosti

Lingvisté ve studii pracovali s virtuálními dětmi a rodiči. Role byly vyvážené mezi muže a ženy. Rozdělení podle pohlaví na žádný pravidelný vzorec ve výsledcích neukázalo. V započatém směru výzkumu chtějí vědci pokračovat. „Další logický krok je to, zda bude české rozhraní dávat stejné výsledky,“ řekla.

Původní výzkum pracoval s anglickým jazykem, což bylo dáno tím, že velké jazykové modely jsou založeny na angličtině, ačkoli umí pracovat i s češtinou. Angličtina, jak Marklová vysvětlila, rovněž vědcům zajistila dostatek přepisů skutečných konverzací s dětmi ve věku do šesti let. „V češtině už zdroje nejsou tak bohaté, jako jsme měli v angličtině,“ řekla.

Autoři studie už zaznamenali řadu komentářů a poznámek k výběru výchozích jazykových podmínek. „Lidé komentovali to, proč jsme to nedělali s jinými situacemi, kde jsou jazykové schopnosti rovněž omezené, jako je třeba afázie,“ zmínila Marklová poruchu řeči způsobenou porušením řečových oblastí mozku. Poznamenala, že pro takovou poruchu je těžké najít ucelený jazykový korpus, aby bylo možné získat kvalitní výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...