Umělá inteligence může v Evropě a USA připravit o práci čtvrtinu lidí, říká zpráva Goldman Sachs

Umělá inteligence by mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Vyplývá to podle serveru BBC ze zprávy americké investiční banky Goldman Sachs. Ve Spojených státech a Evropě by umělá inteligence podle zprávy mohla zastat zhruba čtvrtinu pracovních úkolů, mohla by ale rovněž vést k tvorbě nových pracovní míst a k růstu produktivity.

Zpráva upozorňuje, že možnosti využití umělé inteligence se v jednotlivých odvětvích výrazně liší. Například v administrativě lze podle zprávy zautomatizovat 46 procent pracovních úkolů, zatímco ve stavebnictví je to pouze šest procent, píše BBC.

Program, který změnil svět

Umělá inteligence se v poslední době dostala do centra pozornosti díky chatovacímu systému ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná Microsoftem.

ChatGPT patří do kategorie generativní umělé inteligence a dokáže na základě jednoduchých dotazů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Na základě obrovského množství dat se podobně jako člověk učí, jak odpovídat na podněty uživatelů.

Budoucnost se špatně předpovídá

Generální ředitel německé mediální skupiny Axel Springer Mathias Döpfner nedávno uvedl, že systémy jako ChatGPT by mohly nahradit novináře. Podle BBC obavy o své pracovní vyhlídky v souvislosti s umělou inteligencí vyjadřují také někteří umělci.

„Jsem si jistý pouze tím, že nemůžeme vědět, kolik pracovních míst generativní umělá inteligence nahradí,“ řekl BBC ekonom Carl Benedikt Frey působící na Oxfordské univerzitě. „ChatGPT například umožňuje lidem s průměrným písemným projevem vytvářet eseje a články. Novináři tak budou čelit větší konkurenci,“ dodal.

To podle něj bude znamenat velký tlak na finacování a dá se tedy očekávat v těchto oborech přinejmenším pokles platů. „Vezměme si zavedení technologie GPS a platforem, jako je Uber. Znalost všech ulic v Londýně najednou ztratila na hodnotě – a tak se řidičům v reakci na to výrazně snížily mzdy, podle našeho průzkumu přibližně o 10 procent. Výsledkem byly nižší mzdy, nikoliv menší počet řidičů,“ doplnil expert s tím, že v příštích několika letech bude mít generativní umělá inteligence pravděpodobně podobný vliv na širší soubor kreativních úkolů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...