Objev tří doposud neznámých virů v laoských jeskyních ukazuje lépe původ nového koronaviru. Všechny jsou mu totiž nápadně podobné a naznačují, jak vypadala jeho evoluce.
Když byl na začátku roku 2020 objeven virus SARS-CoV-2, někteří vědci měli zpočátku podezření, že mohl být vytvořen v laboratoři a náhodně uniknout. Částečně proto, že oblast povrchového proteinu, která se přichycuje na receptory lidských buněk, se k němu nápadně hodila. „Vypadalo to trochu divně,“ popsal pro odborný časopis Science Edward Holmes, evoluční biolog z univerzity v Sydney. „Lidé si říkali: No, možná to mohlo vzniknout v laboratoři.“
Postupně ale přibývalo důkazů, že tato možnost není příliš pravděpodobná – a během září letošního roku přišel poslední, zřejmě definitivní důkaz, který by podle autorů měl definitivně převážit argumenty pro přírodní původ viru.
Biologové totiž v Laosu objevili u vrápenců (drobných netopýrů) žijících v tamních vápencových jeskyních rovnou tři doposud neznámé koronaviry. Tyto tři patogeny, které vědci popsali 17. září v článku na Research Square, jsou nejbližšími příbuznými SARS-CoV-2, které byly zatím nalezeny. A současně se jedná o první objevené viry, které jsou s ním téměř totožné v jedné klíčově důležité oblasti. „Jádro, funkční část viru SARS-CoV-2, má přirozený původ,“ říká Linfa Wangová, která se věnuje výzkumu netopýřích virů v Singapuru. „Je to teď prokázáno.“
Z evolučního hlediska dělí tyto netopýří viry – označované jako BANAL, protože je vědci našli v análních stěrech netopýrů – od SARS-CoV-2 ještě několik desetiletí, takže nemohly pandemii vyvolat. Výzkum ale dále rozšiřuje rodokmen viru SARS-CoV-2 a vyvolává nové otázky o tom, jak mohl vzniknout. A viry BANAL by mohly navíc představovat hrozbu i pro lidi, varuje Wangová. „Tento virus by se jednou mohl stát SARS-CoV-3,“ říká.
Tým vědců z Laoské národní univerzity ve spolupráci s kolegy z Pasteurova institutu, který má v Laosu pobočku, odebral pro účely studie 645 vzorků netopýrů ze čtyř různých lokalit. V krasovém terénu v okrese Feuang nalezli vrápence tří různých druhů, kteří byli infikováni viry až z 96,8 % shodnými s virem SARS-CoV-2.
Příbuzné viry
Až doposud byl nejbližším příbuzným viru SARS-CoV-2 jiný virus pocházející od vrápenců, dostal jméno RaTG13 – pochází od čínských vrápenců. Jeho podobnost s virem SARS-CoV-2 je 96,2 % – jen o něco nižší než u virů BANAL.
Virus SARS-CoV-2 využívá svůj povrchový spike protein k tomu, aby se napojil na lidské buněčné receptory známé jako ACE2 a zahájil tím infekci. V tomto procesu hraje hlavní roli malá část na špičce hrotu známá jako RBD. A právě RBD je mezi nově objevenými viry BANAL a SARSem2, který je zodpovědný za covid, nesmírně podobná, respektive u jednoho z izolátů byla dokonce totožná. Navíc při studiích ve zkumavce tento izolát snadno napadal buňky, které měly lidský receptor ACE2.
BANAL je další z virů, které se připojují k rostoucímu seznamu netopýřích koronavirů příbuzných SARS-CoV-2, jež byly nalezeny také v Kambodži, Thajsku a Japonsku. Všechny se vyskytují u vrápenců, tedy netopýrů, kteří sice nemigrují daleko, ale často infikují jiné druhy, jež s nimi sdílejí úkryty. To umožňuje koronavirům pohybovat se po zemích jihovýchodní Asie a Číně.
Co brání BANAL přeskočit na člověka
Virům BANAL, stejně jako všem blízkým příbuzným viru SARS-CoV-2, chybí typická součást pandemického viru známá jako furinové štěpné místo. Protein hrotu lidského viru má poblíž svého středu oblast, která po rozštěpení lidským enzymem furinem výrazně zvyšuje infekčnost a virulenci.
To, že BANAL a další koronaviry blízké SARSu2 toto místo nemají, ale vyvolává otázku, kde se u viru zodpovědného za covid-19 vzalo. Jednou z možností je takzvaná rekombinace s jinými viry, které jsou sice geneticky vzdálenější, ale toto štěpné místo mají. Mohlo se to stát u netopýrů, anebo byl mezičlánkem jiný živočišný druh, to zatím není jasné.
Je také možné, že štěpné místo furinu vzniklo bez rekombinace. „Tento typ viru se u lidí replikuje velmi rychle, zejména pokud nemají žádnou předchozí imunitu, a hromadí se v něm mnoho mutací, které by mohly vytvořit furinové štěpné místo,“ uvedli vědci v Science. A zatímco virus tyto mutace hromadil, mohl „tiše putovat“ z jednoho člověka na druhého, což mu poskytlo čas, aby se nepozorovaně přesunul z venkovské oblasti do čínského Wu-chanu, kde pak pandemie vypukla na začátku roku 2020.
