U vegetariánů je nižší riziko onemocnění rakovinou, ukázal výzkum. Ve hře jsou ale i další faktory

Podle studie sledující stovky tisíc lidí mají vegetariáni o čtrnáct procent nižší pravděpodobnost onemocnění rakovinou než lidé, kteří se živí pravidelně masem. U některých druhů rakoviny mohou být ve hře ale i různé další faktory spojené s životním stylem.

Tým vědců z Oxfordské univerzity analyzoval údaje o více než 470 tisících Britů a zjistil, že nižší riziko se vyskytuje také u částečných vegetariánů. Například takzvaní peskatariáni, tedy lidé, kteří se živí z masa jen rybami a dalšími mořskými plody, mají riziko rakoviny nižší asi o deset procent. A také u lidí, kteří jí maso jen občas, bylo riziko vypuknutí rakoviny nižší –⁠ ve srovnání s těmi, kdo ho konzumují pět dní v týdnu a častěji –⁠ asi o dvě procenta.

„V této rozsáhlé britské studii se ukázalo, že konzumace jen malého množství masa, ryb nebo úplné vegetariánství je spojené s nižším rizikem vzniku všech typů rakoviny ve srovnání s lidmi, kteří maso pojídají pravidelně,“ konstatovali vědci.

Autoři pod vedením Codyho Watlinga z oxfordského oddělení epidemiologie rakoviny ale současně upozornili, že jejich zjištění jednoznačně neprokazují, že pravidelné pojídání masa zvyšuje riziko vzniku rakoviny.

Zjištěné rozdíly by podle nich totiž mohly mít i jiné příčiny –⁠ zejména kouření a vyšší množství tělesného tuku. Častější konzumace masa je totiž mnohdy spojená s životním stylem, který častěji spočívá i v kouření, nedostatku pohybu nebo konzumaci alkoholu.

Rakovina tlustého střeva dominuje

U lidí, kteří konzumují málo masa, tedy pětkrát nebo méněkrát týdně, bylo riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o devět procent nižší než u pravidelných konzumentů masa.

Vegetariánky měly o 18 procent nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu po menopauze než ženy, které maso jedí pravidelně, i když u nich to může být způsobeno také něčím jiným, zřejmě jejich nižším indexem tělesné hmotnosti.

U mužů vegetariánů je riziko vzniku rakoviny prostaty o jednatřicet procent nižší, zatímco u mužů peskatariánů je nižší o dvacet procent.

„Výsledky naznačují, že některé stravovací návyky, jako je nízký obsah masa a vegetariánská nebo peskatariánská strava, mohou mít vliv na snížení rizika určitých druhů rakoviny, v tomto případě rakoviny střev, prsu a prostaty,“ uvedla Giota Mitrouová, ředitelka pro výzkum a inovace ve World Cancer Research Fund International, který studii spolufinancoval společně s Cancer Research UK.

Dodala, že výsledky potvrzují dlouhodobá doporučení, aby lidé omezili příjem takzvaného červeného masa (hovězí a vepřové) a jedli více celozrnných výrobků, zeleniny, ovoce a luštěnin.

Autoři oxfordské studie uvedli: „Nižší riziko kolorektálního karcinomu u lidí, kteří jedí málo masa, je v souladu s předchozími důkazy, jež naznačují nepříznivý vliv konzumace masa. Nižší riziko rakoviny prsu u žen vegetariánek po menopauze lze pravděpodobně do značné míry vysvětlit jejich nižším BMI.“

Není podle nich ale zatím jasné, jestli i ostatní rozdíly pozorované u všech druhů rakoviny a u rakoviny prostaty odrážejí nějakou příčinnou souvislost, nebo jsou způsobeny jinými faktory.

Vědci sice zjistili, že „nízký podíl konzumentů masa, peskatariánů nebo vegetariánů byl spojen s nižším rizikem všech druhů rakoviny“, ale dodali, že to „může být důsledkem jiných stravovacích faktorů a/nebo jiných rozdílů v životním stylu, jako je kouření“. Tyto výsledky vyšly v časopise BMC Medicine.

„Vzhledem k tomu, že rakovina dnes postihuje každého druhého člověka v celé zemi, je zřejmé, že zdravá vegetariánská strava může hrát roli v prevenci tohoto onemocnění. Důkazy z předchozích průzkumů totiž naznačují, že vyvážená vegetariánská strava může kromě rakoviny snížit také riziko srdečních onemocnění a cukrovky,“ dodali autoři výzkumu.

Vegetariáni v Česku

Ve Velké Británii se asi šest procent lidí živí vegetariánsky a další asi dvě procenta vegansky. V České republice jsou vegetariánů přibližně dvě až tři procenta. Zřejmě nejvíce je v Evropě vegetariánství a veganství populární v Německu, tam už podíl vegetariánů stoupl na přibližně deset procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...