Výskyt nádorových onemocnění u dospívajících a mladých dospělých podle dat z evropsky vyspělých zemí postupně narůstá, a to přibližně o procento ročně. Z celkového počtu nových diagnostik tvoří tři až čtyři procenta. Evidují to i v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v Brně, kde ročně léčí v průměru třináct set pacientů ve věku od 18 do 39 let, z toho téměř čtyři sta ve věku od 18 do 30 let. Rizikem u této skupiny je pozdní stanovení správné diagnózy, řekl v pondělí na tiskové konferenci ředitel MOÚ Marek Svoboda.
Mezi mladými lidmi není o nádorovém onemocnění takové povědomí, stejně tak třeba praktičtí lékaři nad ním hned neuvažují. „Má to za následek prodloužené cestování pacienta systémem a zpoždění zahájení léčby, což může negativně ovlivnit kvalitu života i délku přežití. Je důležité poslouchat své tělo a nebagatelizovat možné varovné příznaky,“ upozornil Svoboda.
Nádorová onemocnění u mladých lidí jsou jiná než u dětí nebo starších dospělých. Stejně tak se liší i spektrum a závažnost nežádoucích účinků léčby. „U vyléčených mladých onkologických pacientů se častěji vyskytují některá civilizační onemocnění, je tam také riziko vzniku dalších nádorů,“ dodal.
Připomněl, že mladí lidé mají tendenci nedodržovat léčebný režim. Jsou navíc ve fázi důležitých životních rozhodnutí, které se týkají práce, vzdělání nebo zakládání rodiny. „Všechny tyto aspekty ovlivňují jak léčbu, tak i přístup k těmto nemocným a jejich blízkým. Je ale důležité říct, že se prognóza pacientů významně zlepšuje. V současnosti se více než pět let od diagnózy dožívá přes osmdesát procent pacientů,“ poznamenal.
U mladých lidí převažují nádory prsu, varlete, kůže nebo mozku a míchy a jiných částí centrálního nervového systému. Zhoubný nádor varlat diagnostikují lékaři v průměru u téměř stovky mužů ročně. Nejběžnějšími příznaky je většinou zvětšení varlete, zatvrdnutí či bolest v místě. Velice zrádná je varianta asi u desetiny pacientů, kteří mají příznaky metastatického onemocnění. Trápí je bolesti zad, bolesti břicha, kašel či dušnost. „Hlavní je nepodceňovat prevenci. Samovyšetřovat by se měl každý muž po sprše nebo koupeli automaticky. Stejně tak při popsaných potížích vyrazit k doktorovi, na místě není stud,“ sdělil vedoucí lékař Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ Radek Lakomý.
U mladých žen do 35 let vede statistiky nádor prsu. Zároveň je v tomto věku hlavní příčinou úmrtí. „Nespadají do celoplošného screeningu, a proto jsou často diagnostikovány v pokročilejším stadiu, kdy je nádor agresivnější. Když si ženy nádor nahmatají, tak už je větší, a to je pozdě. S ohledem na zvyšující se věk rodiček také stoupá výskyt rakoviny prsu při těhotenství,“ poznamenala onkoložka Katarína Petráková.
Vzácné nádory jsou nejvíc smrtící
Šest až osm procent všech nádorů u dětí a adolescentů tvoří sarkomy, tedy zhoubné nádory měkkých tkání a kostí. „Jsou vzácné, ročně evidujeme v průměru třicet případů u měkkých tkání a 28 u kostí a kloubních chrupavek. Nelze je preventovat a problémem je i vysoká agresivita, kdy až u čtvrtiny pacientů jsou v době diagnózy přítomny metastázy. Zároveň je klíčová časná a kvalitní diagnostika. U mladých lidí se setkáváme s tím, že nikoho včetně zdravotníků nenapadne, že by mohlo jít právě o toto onemocnění,“ sdělila Dagmar Adámková, která se léčbou sarkomů zabývá od roku 1997.
Důležitou součástí léčby je psychologická podpora. „Mladí pacienti jsou osobnostně ještě velmi křehcí, prožívají bouřlivé emoční stavy. Z pohledu vývojové psychologie tato fáze nese jako hlavní úkol žít se vším, co k tomu patří. Je to období plné energie, dynamiky, hledání nových zážitků. Proto je tedy pro mladého člověka velmi těžké adaptovat se na fakt život ohrožujícího onemocnění,“ doplnila vedoucí Úseku klinické psychologie MOÚ Radka Alexandrová. MOÚ nabízí pomoc nejen jim, ale také rodině pacientů, kterou onemocnění u této věkové skupiny výrazně ovlivňuje.
