U Kapského města záhadně zmizeli všichni žraloci bílí. V podezření jsou ještě větší predátoři

Během posledních 18 měsíců v moři kolem Kapského města úplně zmizeli žraloci bílí, největší predátoři, kteří se v těchto vodách v minulosti běžně vyskytovali. Příčiny jsou neznámé.

V oblasti zátoky False Bay a v jejím okolí bylo v letech 2010-2016 pozorováno ročně průměrně 205 žraloků bílých, největších dravých paryb na Zemi. Ale roku 2018 toto číslo pokleslo na pouhých 50 pozorování a letos zatím ještě nikdo tohoto predátora v okolí Kapského města neviděl. Informovala o tom městská radnice, potvrdili to i experti z místního programu Shark Spotter, který se zaměřuje na pozorování těchto zvířat.

„Pozorovatelé žraloků zaznamenali během posledních dvou let značný pokles v aktivitě žraloků bílých jak podél pobřeží, tak kolem ostrova Seal Island,“ uvedli Shark Spotter v tiskové zprávě.

Přitom právě zátoka False Bay byla v minulosti jedním z míst, kde se daly tyto až šestimetrové paryby pozorovat. Právě zde totiž žraloci vyskakovali nad hladinu a přitom lovili kořist – šlo zřejmě o naučené chování, které nepředváděli nikde jinde.

Vědci zatím nechápou, proč tito žraloci zmizeli, ale současně se obávají dopadů na ekosystém – žraloci v něm totiž hrají klíčovou roli. Jsou vrcholoví predátoři, kteří kontrolují hustotu kořisti a také omezují množství menších predátorů. Navíc jsou žraloci bílí zásadní i pro člověka: do oblasti lákají spousty turistů, které zajímá sledování žraloků v jejich přirozeném prostředí.

Spekulace o zmizení

Protože neexistuje žádné logické vysvětlení, objevují se spekulace, které se pokoušejí přinést alespoň částečnou odpověď. Hlavním podezřelým je konkurenční predátor, ještě větší a silnější než žraloci. V oblasti se totiž objevila skupina kosatek – samci těchto velkých savců mohou měřit až devět metrů a je o nich známo, že na žraloky všech druhů, včetně těch bílých, rádi a poměrně často útočí.

Ví se také, že už se několikrát v minulosti stalo, že právě kosatky dokázaly žraloky z několika míst vytlačit, když vnikly do jejich původního teritoria. „Přesná příčina je sice neznámá, ale to, že před zmizením žraloků se v oblasti objevil specifický ekotyp kosatky, mohlo mít značný dopad,“ uvedli experti ze Shark Spotter.

Další hypotézu přinesli místní pozorovatelé žraloků v rozhovoru pro univerzitní žurnál Yale Environment 360. V něm naznačují, že příčinou by také mohl být nadměrný rybolov v oblasti. Loví se tu velmi často například menší druhy žraloků, které tvoří základ jídelníčku žraloků bílých. Existuje současně podezření, že místní rybáři nelegálně loví mladé žraloky bílé a tím brání stabilitě jejich populace.

Uvažuje se také, že by zmizení žraloků mohlo být symptomem klimatických změn. „Mohlo by jít o nějakou změnu v životním prostředí,“ potvrzuje Maeghan McCordová, ředitelka neziskové organizace South African Shark Conservancy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...