U Aljašky zmizely miliardy krabů, úřady poprvé zrušily loveckou sezonu

Aljašské ministerstvo pro ryby a zvěř poprvé v historii zrušilo zimní sezonu lovu sněžných krabů v Beringově moři. Příčinou je to, že skokově kleslo jejich množství. Ekonomové se obávají, že to bude znamenat velkou ránu pro americký rybolov, ekologové se víc bojí o zdraví celého arktického ekosystému ohroženého změnou klimatu.

Experti odhadují, že během pouhých dvou let záhadně zmizely miliardy krabů. Ještě roku 2018 jich zřejmě žilo 11,7 miliard, letos to byly už jen necelé dvě miliardy. To je osmdesátiprocentní pokles. Pro podnikatele to znamená obrovské ztráty, tento průmysl má na Aljašce ročně obrat 200 milionů dolarů.

„Odmigrovali na sever za chladnější vodou?“ ptá se Gabriel Prout, jehož rybářský podnik na ostrově Kodiak je na populaci sněžných krabů do značné míry závislý. „Anebo překročili úplně hranice a odešli přes Beringovo moře?“

To by byl ten optimističtější scénář. Druhou, bohužel pravděpodobnější možností je, že vymřeli. Nový průzkum severnějších oblastí totiž nenašel žádné nové krabí migranty.

Příčiny zatím nejsou známé

Vědci zmizení krabů, kteří představují důležitou složku aljašského rybářského průmyslu, samozřejmě detailně zkoumají. Tento výzkum vede Ben Daly z Aljašského ministerstva pro ryby a zvěř. Jeho úkolem je přijít na to, co se s kraby stalo. „Jednou z možností je nemoc,“ uvažoval ve vysílání CBS News.

Úbytek krabů na Aljašce
Zdroj: NOAA

Další možností jsou podle něj také klimatické změny. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) je Aljaška nejrychleji se oteplujícím státem v zemi a každoročně ztrácí miliardy tun ledu. A právě ten je pro kraby kriticky důležitý. Pro své přežití totiž potřebují ledovou vodu.

Současně ale tání ledovců může způsobit i opačný problém – krátkodobé ochlazení mořské vody, která klesá ke dnu, kde žijí mladí krabi. Ti takové změny snáší velmi špatně. 

A také případné vysvětlení úbytku skrz neznámou nemoc se změnou klimatu souvisí. Řada výzkumů našla jasnou spojitost mezi vyššími teplotami a snadnějším šířením nejrůznějších chorob.

Sněžný krab
Zdroj: Wikimedia Commons

„Podmínky se tady rychle mění,“ shrnuje Daly. „V posledních několika letech jsme zaznamenali oteplení vody v Beringově moři a jasně vidíme reakci u mnoha druhů, které jsou adaptované na chlad. Je proto dost jasné, že tady nějaká souvislost je. Krabi jsou pro nás v tomto případě varovným příkladem pro další druhy, které potřebují studenou vodu.“

Aljašští lovci krabů volají pro zavedení dotací, které by jim mohly pomoci – podobných, jaké dostávají zemědělci, kteří zažijí neúrodu, nebo komunity postižené hurikány či záplavami. Na otázku, co mohou rybáři v této situaci, kdy je jejich živobytí závislé na oceánu, dělat, Gabriel Prout odpověděl: „Doufat a modlit se.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...