Trilobita se včelíma očima popsali němečtí vědci. Našel se na českém území

Trilobit, kterého objevili jako fosilii v roce 1846 na území dnešní České republiky, měl oči podobné těm včelím. Zjistili to němečtí zoologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem, kteří o svém objevu informovali ve známém vědeckém žurnálu Scientific Reports. Vnitřní struktura zrakového aparátu tohoto vyhynulého členovce je podle vědců téměř identická s tou, jakou lze najít u dnešních včel a dalších zástupců hmyzí říše.

Trilobiti jsou vyhynulí prvohorní členovci, kteří jsou příbuzní s dnešními pavoukovci, korýši a hmyzem. „Měli úžasně složené oči, které se od našich očí liší,“ vysvětlila zooložka Brigitte Schoenemannová. „My máme čočku, díky níž vidíme obraz. U složených očí je to jiné. Vidí mozaikovitě, někdy i stovkami čoček,“ dodala.

„Systém, na základě kterého fungovalo oko trilobitů, byl už velmi propracovaný. Proto se dochoval dodnes,“ řekla Schoenemannová, která se na zkoumání 429 milionů let starého trilobita z české kotliny podílela. Podle výzkumu jsou tak principy, díky kterým hmyz a korýši aktivní během dne vidí, staré několik milionů let. Objev Schoenemannová označila za fascinující. 

Příběh jednoho trilobita

Trilobit, kterého němečtí vědci zkoumali, žil pravděpodobně na zemi a v mělkých vodách. Obraz, který mu poskytovaly jeho oči, měl relativně dobré rozlišení. Úkolem zrakového orgánu bylo poskytnout včas informace o hrozícím nebezpečí. To nejspíš představovali především hlavonožci, kteří tehdy patřili k hlavním predátorům. 

Fosilii tvora pojmenovaného Aulacopleura koninckii objevenou v 19. století v českých zemích zkoumali zoologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem pomocí digitálních mikroskopů. Měli přitom štěstí, protože jedno oko zkamenělého živočicha prasklo, a oni tak mohli nahlédnout přímo dovnitř.

Zooložka Schoenemannová označila zkoumání českého trilobita za fascinující zkušenost. „Tento malý trilobit je obzvlášť krásný, má velmi výrazné oči. Proto jsem se na něj zaměřila. Skoro mě to povalilo, protože se zrakový systém dochoval opravdu velmi viditelně,“ dodala vědkyně.

Trilobit pochází z lokality, kterou zkoumal přímo Joachim Barrande, slavný francouzsko-český paleontolog. Právě Barrande také tohoto tvora na lokalitě Loděnice osobně objevil. Němečtí vědci ho nyní získali jako dar od českého sběratele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...