Třetí let vrtulníčku Ingenuity na Marsu byl rekordní. Dron letěl dosud nejrychleji a nejdál

Minivrtulník NASA Ingenuity v neděli úspěšně dokončil svůj třetí let na Marsu. Dosáhl dosud nejvyšší rychlosti, až sedm kilometrů za hodinu. Jeho let byl také zatím nejdelší.

Po dvou prvních letech, během nichž se experimentální vrtulníček jen vznášel nad povrchem Rudé planety, překonala tentokrát helikoptéra vzdálenost 50 metrů; dosahovala přitom rychlosti dva metry za sekundu.

„Dnešní let byl přesně to, co jsme plánovali, a přesto to nebylo skutečně úžasné,“ řekl Dave Lavery, vedoucí projektu Ingenuity.

Vozítko Perseverance, které dopravilo 1,8 kilogramu vážící rotorový letoun na Mars, celý osmdesátisekundový let natočilo. NASA v neděli oznámila, že všechna videa budou v příštích dnech odeslána na Zemi.

Zatím poslední let byl testem autonomního navigačního systému vrtulníku, který podle informací získaných předem plánuje a řídí samotný let. „Pokud Ingenuity letí příliš rychle, letový algoritmus nedokáže sledovat vlastnosti povrchu,“ vysvětlila NASA v prohlášení o letu.

Experiment v extrémním prostředí

Každý z letů vrtulníčku byl obrovskou výzvou. Náročné jsou zejména kvůli podmínkám diametrálně odlišným od těch pozemských – největším problémem je velice řídká atmosféra, která má méně než jedno procento hustoty té naší.

To znamená, že rotory Ingenuity, které měří přes 120 centimetrů, se musí otáčet rychlostí 2400 otáček za minutu, aby dosáhly zdvihu. Musí se tedy točit asi pětkrát víc než u vrtulníku nebo dronu na Zemi.

Barevný snímek povrchu Marsu pořízený vrtulníčkem Ingenuity
Zdroj: NASA

NASA už oznámila, že se již nyní připravuje na čtvrtý let. Každý je plánován jako obtížnější než ten předcházející. Cílem je dostat Ingenuity až na samotnou hranici možností. Experiment s vrtulníčkem skončí už za měsíc. Pak by se sonda Perseverance měla vrátit ke svému hlavnímu úkolu: hledání známek minulého mikrobiálního života na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...