Transport nosorožců hlavou dolů nebo korupce obézních politiků. Vědci si rozdělili humoristické Ig Nobelovy ceny

Otázky kolem přepravy nosorožců vzhůru nohama, bakterie ve žvýkačkách vyplivnutých na chodnících v různých částech světa nebo úlohu vousů zkoumali čerství nositelé humoristických Nobelových cen (Ig Nobel Prize). Ocenění převzali ve čtvrtek večer při ceremoniálu, jenž se už druhý rok konal jen prostřednictvím on-line přenosu.

Zástupci redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research, který Ig Nobel Prize pořádá, uvádějí, že ceny by lidi měly nejdříve rozesmát, ale pak také přivést k zamyšlení, píše britská BBC na svých internetových stránkách.

Experiment, při kterém je dvanáct nosorožců na deset minut zavěšených vzhůru nohama, na první pohled působí jako padlý na hlavu. Nicméně přesně to udělal Robin Radcliffe, veterinář z Cornellovy univerzity, a jeho kolegové v Namibii, aby zjistili, zda převoz nosorožců zavěšených za nohy pod helikoptérou neohrožuje jejich zdraví. Ve spolupráci se zástupci namibijského ministerstva životního prostředí zavěsili na jeřábu vzhůru nohama 12 uspaných nosorožců a sledovali reakci jejich srdce a plic.

Ukázalo se, že nosorožci tento způsob přepravy snášejí velmi dobře, protože jejich plíce jsou zatěžovány rovnoměrně. Zavěsit tyto lichokopytníky hlavou dolů je lepší než je položit na bok, protože v níže položené části plic se pak nahromadí více krve. Kvůli vysoké hmotnosti nosorožců trpí při položení na boku také jejich svaly. Radcliffe si za to odnesl ocenění za dopravu.

Humoristickou cenu za mír letos získali badatelé, kteří zkoumají hypotézu, že lidem na obličeji vyrostly vousy, aby je chránily před fackami. Nositelé ceny za lékařství zase dokázali, že orgasmus může uvolnit dýchání nosem stejně efektivně jako léky pro zmírnění otoku nosní sliznice. Ocenění za chemii získal výzkum vzduchu v kinosálech. Jeho cílem bylo zjistit, zda zápach, který se z diváků line, spolehlivě ukazuje na míru násilí, sexu, špatného chování, vulgarismů a konzumace drog ve filmu, který sledují.

Pozoruhodné bylo i ocenění za ekonomické vědy. To dostal tým, který zkoumal, jak souvisí míra korupce s obezitou premiérů postsovětských zemí – vědci tvrdí, že našli významnou korelaci: tedy země, kde se vystřídalo více obézních premiérů, patřily k těm nejvíce zkorumpovaným. Vyznamenání za biologii převzali vědci, kteří se věnovali „různým druhům mňoukání, vrnění, frkání, funění, syčení, funění, vrčení a dalším druhům kočičí komunikace.“

Dva výzkumy se zajímavě srazily: cenu za fyziku si odnesli vědci s prací, proč se chodci na chodníku nesráží s ostatními chodci, zatímco ocenění za kinetiku získali vědci za výzkum, proč se chodci na chodníku s ostatními chodci sráží.

Česká stopa

Ocenění ve čtvrtek udělovali skuteční nositelé Nobelových cen. Byla mezi nimi třeba Frances Arnoldová, laureátka Nobelovy ceny za chemii za rok 2018, nebo Eric Maskin, který prestižní vědecké vyznamenání získal za ekonomii v roce 2007. Laureáti humoristických cen získávají kromě jiného falešnou bankovku v hodnotě 10 bilionů zimbabwských dolarů.

Z českých vědců v roce 2014 cenu získal Jaroslav Flegr a jeho kolegové, kteří zkoumali, zda je pro lidské psychické zdraví nebezpečné chovat kočku. Šlo o výzkum související s toxoplazmózou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...