Tisíce míst s nebezpečnými látkami a odpadem v USA budou ohrožené záplavami

Když bude pokračovat klimatická změna současným tempem a nepodaří se ji zpomalit, může do konce století dojít v USA k zaplavení tisícovky míst, kde se skladují nebezpečné chemické látky a odpady, varuje nový výzkum, jehož autoři upozorňují, že Američanům ve skutečnosti zbývá času ještě mnohem méně.

Vědci našli ve Spojených státech asi 5500 lokalit, kde se skladují, vypouštějí nebo zpracovávají odpadní vody, odpadky, ropa, plyn a další nebezpečné látky – a všechny by měly být do roku 2100 ohrožené pobřežními záplavami. To znamená, že voda může tento nebezpečný odpad šířit dál, do míst, kde mohou škodit.

Autoři upozorňují, že víc než polovina těchto lokalit bude podle prognóz ohrožena záplavami mnohem dříve, už kolem roku 2050.

Kdyby se podařilo emise byť jen mírně snížit, měl by počet těchto míst klesnout nejméně o tři stovky. „Naším cílem bylo pokusit se předběhnout problém tím, že se podíváme do budoucnosti,“ popsala smysl výzkumu jeho autorka Lara J. Cushingová z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Máme čas reagovat a pokusit se zmírnit rizika a také zvýšit odolnost,“ uvedla.

Jak změna klimatu ohrožuje lidi na pobřeží

Klimatické změny způsobují a urychlují vzestup hladiny moří. Princip je jednoduchý. Ledovce na pevnině tají v obrovském množství a voda z nich odtéká do oceánů. Navíc se teplejší voda více rozpíná. Podle amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) se na mnoha místech podél pobřeží USA vzestup hladiny moří zrychluje víc, než jaký je globální průměr, a to kvůli erozi a poklesům půdy v důsledku čerpání podzemní vody.

Autoři studie se podívali na to, v jakém stavu jsou místa s nebezpečným odpadem ve všech amerických státech, jež sousedí s mořem. Pak spočítali, jak se bude vyvíjet hladina moří s ohledem na dva scénáře: vysoké a nízké emise skleníkových plynů. Díky tomu získali pravděpodobnost, s jakou by každoročně mohlo dojít k zaplavení dané lokality pobřeží. A nakonec našli komunity, na které to dopadne.

Toto riziko není jen teoretické, v minulosti už k takovému znečištění opravdu došlo. „Je důležité si uvědomit, že předchozí katastrofy, jako byly třeba hurikány Katrina, Rita a Harvey, skutečně vedly k rozsáhlé toxické kontaminaci z ropovodů a plynovodů,“ řekli autoři.

Z 5500 ohrožených lokalit tvoří 44 procent přístavy a terminály pro fosilní paliva, 30 procent elektrárny, 24 procent rafinerie a 22 procent pobřežní čistírny odpadních vod. Většina lokalit – téměř osmdesát procent – se nachází v Louisianě, na Floridě, v New Jersey, Texasu, Kalifornii, New Yorku a Massachusetts. A většina dopadů zasáhne podle vědců komunity těch nejchudších a menšin.

Rizika jsou reálná

Vědci také popsali, jak by mohly vypadat dopady, které hrozí lidem v oblastech, kam voda vyplaví nebezpečné látky. Podle studie by mohly být značně různorodé, podle toho, o jakou formu znečištění by šlo.

Například lidé vystavení povodňovým vodám v blízkosti průmyslových chovů zvířat nebo čistíren odpadních vod mohou být vystaveni bakteriím, jako je E. coli. Mezi příznaky patří krvavý nebo vodnatý průjem, silné žaludeční křeče nebo zvracení a horečka.

Lidé žijící v blízkosti průmyslových areálů, jako jsou rafinerie, zase mohou být vystaveni těžkým kovům a chemikáliím, které mohou způsobit vyrážky, pálení očí, nosu a krku, bolesti hlavy nebo únavu. Lidem by se mohly během povodní zhoršit dlouhodobější zdravotní problémy, zdůrazňují vědci.

Z dlouhodobého hlediska by pak podle nich některé z těchto látek uvolněných do životního prostředí v blízkosti lidí mohly přispět k rakovině, poškození jater, ledvin nebo jiných orgánů, anebo mít vliv na reprodukci, dodali experti.

Řešením je podle vědců aktivní role státu, který by měl začít co nejrychleji konat a začít pobřežní oblasti chránit – jak proti častějším a silnějším povodním, tak i lépe zabezpečit samotné odpady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...