Tichý oceán už je tak kyselý, že rozpouští krabí krunýře

Globální změny klimatu způsobují mimo jiné okyselování oceánů. V Pacifiku je tento jev už tak silný, že to rozpouští části krunýřů krabů označovaných jako Metacarcinus magister.

Krabi zatím na poškození krunýře neumírají, ale výrazně je to podle biologů oslabuje. Problematické je nejen to, že tento druh je důležitý pro ekosystém, ale také jako obchodní artikl na západním pobřeží Severní Ameriky.

Tento druh kraba nemá české pojmenování, latinsky se mu říká Metacarcinus magister. Může dorůstat až 25 centimetrů.

Krab Metacarcinus magister
Zdroj: Wikimedia Commons

Autory nového výzkumu dopady kyselých oceánů zaskočily – nečekali, že změny kyselosti budou mít na kraby nějaký dopad tak brzy; nynější úroveň pro ně ještě neměla představovat větší hrozbu.

„Pokud je to postihuje už nyní, opravdu musíme začít mnohem intenzivněji studovat různé části potravního řetězce; dřív než bude pozdě,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Nina Bednarseková.

Výsledky studie vyšly v odborném časopise Science of the Total Environment; výzkum financoval americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) v rámci studia dopadu acidifikace oceánů na pobřežní komunity.

Krabi měli poškozené zejména části krunýře, které jim slouží k orientaci v prostoru. A také jsou pod vlivem kyselejší vody obecně drobnější a slabší – zřejmě proto, že na vytváření krunýře v nepříznivém prostředí spotřebují více energie.

Krab Metacarcinus magister
Zdroj: Wikimedia Commons

Vyšší kyselost vody škodí i korálům

Oceány absorbují stále více oxidu uhličitého z atmosféry – tam se dostává v souvislosti s průmyslovou činností spojenou zejména se spalováním fosilních paliv. A ve vodě oxid uhličitý snižuje její pH.

Podle NOAA představují tyto změny vážné problémy rovnou na několika úrovních. Vyšší kyselost vody škodí korálům, krabům i dalším bezobratlým živočichům – poškozuje jejich schopnost budovat si schránky, které by jim poskytovaly úkryt. Změny jsou nyní tak rozsáhlé a rychlé, že organismy na to nejsou schopné reagovat.

Ještě větší problém je v tom, že se to týká také planktonu, který tvoří samotný základ života v oceánech, tento fenomén ale ještě není dostatečně prozkoumán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...