TEST: Co se to děje na nebi? Vyzkoušejte si, jestli umíte vysvětlit příčiny různých jevů

Letní počasí nabízí spoustu zajímavých meteorologických jevů. Jak se v nich vyznáte? Vědomosti prověří několik následujících otázek.

1. Noční svítící oblaka (NLC – Noctilucent Cloud) se vyskytují v období letního slunovratu:

a. v troposféře
b. v mezosféře
c. v ozonosféře
d. v cloudsféře

Noční svítící oblaka
Zdroj: Petr Horálek

2. Oblak připomínající převalující se vlny na moři zviditelňuje takzvané Kelvin-Helmholzovy vlny. V novém Atlasu oblaků nese tato zvláštnost označení:

a. fluctus
b. vlnus
c. vibratus
d. fascinatus

Oblak připomínající převalující se vlny na moři zviditelňuje takzvané Kelvin-Helmholzovy vlny
Zdroj: Anna Neugebauerová

3. Trvá-li odezva mezi bleskem a hromem tři sekundy, je od nás bouřka vzdálená:

a. sto metrů
b. jeden kilometr
c. deset kilometrů
d. sto kilometrů

Bouřka
Zdroj: Petr Horálek

4. Dvojitá duha vzniká v případě, že se sluneční světlo v kapce vody:

a. neodráží
b. odráží jednou
c. odráží dvakrát
d. odráží třikrát

Dvojitá duha
Zdroj: Marek Salajka

5. Podle struktury připomínající letokruhy poznáme na kroupách:

a. kolik váží
b. kolikrát proletěla nahoru a dolů oblakem
c. kolik bylo v bouřkovém oblaku znečišťujících příměsí
d. kolik samostatných buněk měla bouřka

Kroupy
Zdroj: Jarda Fous

6. Ploché horní části bouřkového oblaku se říká:

a. kladívko
b. bubínek
c. šnek
d. kovadlina

Bouřkový mrak
Zdroj: Jarda Fous

7. Další zvláštnost, která se vyskytuje v souvislosti s bouřkovými mraky (ovšem ne výlučně), se označuje jako mamma neboli mammatus. Na spodní hranici oblaku označuje místa, kde dochází ke vzniku:

a. krup
b. blesků
c. ozonu
d. sestupných proudů

Mammatus
Zdroj: Jarda Fous

8. Vějíř slunečních paprsků, které se vytvoří za oblakem, mívá různé tvary a barvy. Někdy se objeví i jakýsi tmavý obrys mraku, který připomíná jeho stín na jinak modré obloze. Jedná se o takzvaný:

a. Kvrdlalův jev
b. Tyndallův jev
c. solární jev
d. kumulový jev

Vějíř slunečních paprsků
Zdroj: Vojtěch Šebek

Autoři fotografií jsou pravidelní přispěvatelé na Facebook počasí ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...