Tempo vědeckého pokroku se zpomaluje. Nejvíc ve fyzikálních vědách

Podle ve středu zveřejněné analýzy milionů výzkumných prací a patentů se tempo převratných vědeckých objevů a technologických inovací zpomaluje – a to přesto, že celkové množství nových poznatků neustále roste.

Už předchozí výzkumy ukázaly pokles v jednotlivých oborech, tato studie je ale první, která „důrazně a přesvědčivě dokumentuje pokles převratnosti ve všech hlavních oblastech vědy a techniky,“ řekl hlavní autor výzkumu Michael Park agentuře AFP.

Park ve svém výzkumu označil jako převratné objevy ty, které se „vymykají stávajícím myšlenkám“ a „posouvají celý vědní obor“. Tuto podmínku v minulosti splňovalo v USA více studií než v současnosti – a rozdíl je to poměrně zásadní. Parkův tým zkoumal 45 milionů vědeckých prací z let 1945–2010 a 3,9 milionů patentů z let 1976–2010 v USA.

Podle výsledků, které vyšly v časopise Nature, se stává stále častěji, že vědecké práce i patenty navazují na předchozí poznatky a nějak je rozšiřují nebo doplňují. Současně platí, že ubývá těch výzkumů, které jsou zcela originální.

Žebříček byl sestaven na základě toho, jak byly práce citovány v jiných studiích pět let po zveřejnění, přičemž se předpokládalo, že čím převratnější byl výzkum, tím méně byly citováni jeho předchůdci. Ukázalo se, že větší pokles převratného výzkumu nastal ve fyzikálních vědách jako je fyzika a chemie. Podle autorů to velmi dobře ukazuje, jak se mění samotná povaha vědy a výzkumu – postupné inovace jsou stále běžnější.

Zatížení znalostmi

Jedna z teorií, která pokles originálních myšlenek zkouší vysvětlit, říká, že snadnější objevy už lidstvo prostě odhalilo – a ty složitější jsou nedostupné. Pokud by tomu tak opravdu bylo, převratnost v různých vědních oborech by klesala různou rychlostí, tvrdí Park. Ale místo toho jsou poklesy „docela konzistentní, pokud jde o rychlost a načasování ve všech hlavních oborech“.

Podle Parka je proto třeba přijít s jiným vysvětlením; nabízí se možnost, že věda už došla příliš daleko, jinými slovy: pokrok v posledních letech vedl k tomu, že vědci se nyní musí naučit tolik věcí, aby zvládli určitý obor, že už jim zbývá jen málo času na posouvání hranic. To pak způsobuje, že se „soustředí jen na úzký výsek existujících znalostí, což je vede k tomu, že přijdou jen s něčím, co je spíše upevní, než že by bylo převratné,“ uvedl Park.

Jako příklad se dá uvést Albert Einstein, který vlastně příliš studovat nemusel – vycházel z malého množství prací a výzkumů, protože obor kvantové fyziky v jeho době vlastně ještě ani neexistoval. Všechny jeho objevy byly tedy převratné. Jeho dnešní následovníci ale musí přečíst stovky prací, které vznikly mezi Einsteinem a současností, a navíc se musí seznamovat s desítkami studií, které k danému tématu vycházejí aktuálně.

Publikační tlak

Dalším důvodem může podle Parka být to, že „v akademickém prostředí roste tlak publikovat, publikovat a publikovat. Protože to je metrika, podle které jsou akademici hodnoceni,“ dodal. Autoři studie vyzývají univerzity a další vědecké instituce agentury, aby se více zaměřily na kvalitu než na kvantitu a zvážily plné dotace na roční studijní volno, které by akademickým pracovníkům umožnilo číst a hlouběji přemýšlet.

„Jako druh nejsme méně inovativní,“ zdůraznil Park a poukázal na nedávné průlomové objevy, jako je využití technologie mRNA ve vakcínách proti covidu nebo měření gravitačních vln v roce 2015. 

Jerome Lamy, historik a odborník na sociologii vědy z francouzské výzkumné agentury CNRS, který se na výzkumu nepodílel, uvedl, že výzkum ukazuje, že „ultraspecializace“ a tlak na publikování v průběhu let vzrostly. Jako viníka označuje celosvětový trend, kdy jsou akademici pod tlakem „nuceni krájet své práce“, aby tak zvýšili počet svých publikací. To podle něj vedlo k „otupení výzkumu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...